Vzteklina je virové onemocnění teplokrevných živočichů, včetně člověka, které napadá nervový systém a končí smrtí. Infekce se šíří prostřednictvím slin, nejčastěji v důsledku kousnutí nakaženým živočichem. Inkubační doba kolísá od několika dnů až po několik měsíců. Propuknou-li příznaky onemocnění spočívající ve změnách chování, agresivitě či nekontrolovatelných křečích, končí onemocnění u zvířat i lidí vždy smrtí.

Vzteklina hrozí především v Africe a Asii. Na tyto dva kontinenty připadá 95 procent obětí vztekliny. Ve velké míře se jedná o děti pokousané psem. Důvodem je především nízká míra proočkovanosti psů proti vzteklině v těchto oblastech a tím i její nejnižší kontrola. Míra rozšíření souvisí i se stavem tamní zdravotní péče a výchovy. Cestou k eliminaci nákazy v ohrožených územích je především vakcinace psů a preventivní vakcinace lidí. Odhaduje se, že očkováním 70 procent psů v postižených oblastech by zde mohla být vzteklina vymýcena a počet nakažení u lidí by tak klesl prakticky na nulu.

V současné době neexistuje účinná terapie, je možná pouze preventivní vakcinace. V ČR musí být psi, lišky a jezevci držení v zajetí ve stáří od 3 do 6 měsíců očkováni proti vzteklině a poté ještě během doby účinnosti předchozí použité očkovací látky přeočkováni. Navzdory příznivé nákazové situaci platí i nadále pro chovatele zvířat také povinnost předvést zvíře, které pokousalo člověka, k vyšetření veterinárním lékařem 1. a 5. den po pokousání.

Program orální vakcinace lišek proti vzteklině byl zahájen v České republice v roce 1989 a ukončen po 20 letech v roce 2009. Orální vakcinace byla účinná a vedla k likvidaci vztekliny na území ČR. Poslední případ vztekliny v ČR byl zaznamenán před 13 lety (duben 2002) u lišky.

V roce 2004 pak Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) uznala Česko za zemi prostou této nákazy.

Navzdory statusu země prosté probíhá v Česku vyšetřování zvířat na výskyt vztekliny. Loni tak bylo v ČR na vzteklinu vyšetřeno 3 360 zvířat, z toho 3 123 volně žijících. Nejvyšší zastoupení měly jako nejrizikovější druh lišky, kterých bylo 3 044. Existuje reálné riziko cirkulace viru vztekliny v populaci netopýrů, kteří nejsou vyšetřováni, jelikož se jedná o chráněná zvířata. Případ vztekliny u netopýra byl v ČR před týdnem zaznamenán po více jak 10 letech. Přestože se jedná o specifický typ viru, který je adaptovaný na letouny, představuje potenciální riziko i pro člověka. Přenos tohoto typu viru vztekliny na člověka je však vzácný.

Státní veterinární správa sleduje pečlivě také situaci v okolních zemích, kde se vzteklina stále vyskytuje, mezi něž patří například i sousední Polsko či některé balkánské státy.


Mgr. Petr Pejchal
Tiskový mluvčí SVS

zdroj: Státní veterinární správa ČR, www.svscr.cz »