Holštýnské krávy současnosti mají více problémů s plodností a zdravotním stavem než dojnice minulých generací. Ale právě plodnost má velký vliv na to, jak dlouho se dojnice ve stádě udrží. Dlouhodobá schopnost poskytovat vysokou mléčnou užitkovost je sice cílem chovatelů dojného skotu, ale v současnosti jí dosahuje jenom minimum krav. Je třeba si položit otázku, zda se v posledních desetiletích neprováděla selekce na nesprávné znaky.

Odpověď zní ano. Tento názor sdílí severoamerický plemenářský specialista Les Hansen. Protože selekční tlak na zvýraznění mléčného typu u dojnic a na vysokou užitkovost má negativní vliv na plodnost a s tím souvisejí dlouhověkost holštýnských krav.

Průměrná americká holštýnská kráva vydrží v současné době pouhé dvě nebo tři laktace než dojde k jejímu vyřazení ze stáda. Většina zvířat je brakována z důvodu úhynu, neplodnosti nebo výskytu jiných zdravotních problémů. Příčinou těchto problémů podle Les Hansena je změna ideálního obrazu holštýnské krávy, která se datuje od roku 1997. V tomto roce změnil americký Svaz holštýnského skotu dosud platný obraz ideální krávy, který byl přijat v roce 1922 a krávy se začaly šlechtit tak, aby byly větší, hlubší a ostřejší v porovnání s jejich předchůdkyněmi.

Malé ale s vysokou užitkovostí

Že by větší holštýnky měly v porovnání s menšími kravami stejného plemene z genetického pohledu nějaké funkční nebo ekonomické přednosti nebylo vědecky doloženo v žádné studii. Bylo však prokázáno, že menší holštýnky žijí déle, mají lepší konverzi krmiva, méně zdravotních problémů a lepší plodnost než větší zvířata.

Experimentální stádo Univerzity v Minnesotě bylo od roku 1966 selektováno na větší a menší tělesný růst. Krávy byly cíleně připařovány a tak vznikly dvě odlišné genetické linie (malá a velká). K připařování se používali pouze býci zlepšovatelé, kteří předávali vysokou mléčnou užitkovost také svým dcerám. Obě dvě odlišné linie krav byly chovány ve stejných podmínkách a stejný byl i management v obou stádech.

Mezi minimálními a maximálními hodnotami v obou liniích byly jak v hmotnosti tak také ve velikosti zaznamenány výrazné rozdíly (viz tab. 1).

Tabulka: Rozdíly v hmotnosti a velikosti těla

Při posuzování průměrné hmotnosti bezprostředně po otelení bylo zjištěno, že krávy z malé linie, jejichž hmotnost byla 558 kg, nebyla výrazně nižší v porovnání s velkou linií, kde dosáhla průměrná hmotnost hranice 609 kg (viz tab. 2). Hmotnost těchto krav byla relativně vysoká, protože průměrný věk při prvním otelení byl v obou liniích 25,5 měsíců.

Tabulka 2: Průměrné výsledky selekce na živou hmotnost

Ukazatel	Laktace	Genetická linie
		Malá	velká	Rozdíl
Hmotnost		(kg)	(kg)	(kg)
	1	558	609	51
	2	596	664	68
Vytiskni tuto stránku Hodnocení => průměr 061 K článku nebyl zatím napsán žádný komentář Úvodní stranaZprávyZemědělstvíŽivočišná výroba Copyright © 2005-2007 Regionální agrární komora Ostravsko Vytvořila EKOTOXA OPAVA s.r.o.