Plodnost skotu na mléčných farmách je neuspokojivá. V ročních statistikách se pohybuje brakace mezi 33 až 40 % a v jednotlivých případech je ještě vyšší. Nejvyšší podíl na tomto nepříznivém stavu, přibližně ve výši jedné čtvrtiny, je způsoben problémy v oblasti plodnosti popř. sterilitou plemenic. Protože je plodnost  podmíněna multifaktoriálně a dědivost je pouze 5%, je spolehlivý odhad plemenné hodnoty velmi ztížen. Na jeho zlepšení se v současné době intenzivně pracuje.
Bez ohledu na tento výzkum je nutné, aby každý zemědělský podnik přispěl svým dílem ke zlepšení nepříznivých parametrů plodnosti. Počínaje odbornou pomocí v průběhu a bezprostředně po porodu, což nemá vliv jenom na počet mrtvě narozených telat, ale také působí preventivně proti výskytu následných onemocnění plemenic, které jsou nezřídka základem problémů při dalším zabřezávání nebo jsou přímo důvodem brakace. Rychlý a současně ohromný vzestup mléčné užitkovosti vede většinou k odbourávání a využití tělesných rezerv ve stejném časovém okamžiku, kdy musí dojít k regeneraci pohlavního cyklu a tím nastartování nástupu nové říje. Také fyziologické a hormonální pochody jsou konkurentem a ohrožují vnitřní stabilitu organismu. Pokud není přívod živin na optimální úrovni, je situace řešena na úkor plodnosti. Dochází ke zbytečnému protahování doby, kdy jsou dojnice jalové a výskytu poruch pohlavního cyklu, což vede ke ztížení detekce nebo se vůbec nepodaří říji odhalit.
Výsledky výzkumů, prováděné v nizozemském Schothorstu dokládají, že je možné plodnost pozitivně ovlivnit díky optimalizaci krmení. U dojnic, které dostávaly přesně vybilancované živiny na základě vlastní užitkovosti a navíc ještě „glukogenní energetické látky“ došlo ke dřívějšímu nástupu říje a zabřezly o 14 dní dříve v porovnání s kontrolními zvířaty. Po uplynutí 20 týdnů zabřezlo pouze 74 % pokusných zvířat, ale ve skupině kontrolních zvířat to bylo pouze 52 %. Také ve výzkumném centru Univerzity v Edinburgu bylo ověřeno pozitivní působení přídavku 600 g preparátu Megalace vysokoužitkovým kravám na dřívější nástup říje. Po 100 dnech laktace bylo již opět březích 45 % plemenic, zatímco ze srovnatelné skupiny kontrolních zvířat to bylo pouze 21,4 %.     
Výsledky obou experimentů prokázaly, že díky optimalizaci krmení ve fázi nejvyšší mléčné užitkovosti je možné přispět ke zkrácení service periody a omezení poruch pohlavního cyklu a díky dřívějšímu zabřeznutí udržet délku mezidobí na žádoucí úrovni.
Vysoká mléčná užitkovost a řízená plodnost v mnoha zemědělských podnicích nestojí v opozici. Kde nedojde k harmonii, stoupají odvratitelné ztráty a procento brakovaných zvířat a snadno dochází k překročení hranice rentability.

Primus, 2006, č. 6, s. 13                                        zdroj info ÚZPI