Zvýšení teploty v průběhu letních měsíců má nepříznivý vliv na výši příjmu krmiva, klesá mléčná užitkovost, zvyšuje se frekvence problémů s paznehty a stoupá rovněž počet somatických buněk v nadojeném mléce.

V období vysokých teplot je proto třeba kravám podávat pouze kvalitní, nezávadná, chutná krmiva, která mají v oblibě.  

Klíčovým momentem je denní kontrola příjmu krmiva. Pokles příjmu krmiva v mnoha zemědělských podnicích nastartuje fatální koloběh: pokles příjmu krmiva sníží odběr siláže, což zvýší nebezpečí následného zahřívání siláže, to má za následek snížení příjmu krmiva.

Je proto potřeba podávat zvířatům pouze travní a kukuřičnou siláž, u které nedojde až do příštího krmení k zahřátí ani při vysokých vnějších teplotách. Jedná se o nezávadné siláže s nízkou hodnotou pH, krátkou řezankou (u kukuřice méně než 8 mm) a nevysokým obsahem sušiny (u travní siláže musí být obsah sušiny nižší než 38 %).

Při odběru siláže je nutné zvláště v letním období dbát na vytvoření hladké nenakypřené odběrné plochy. Volné zbytky krmiva je nutné bezpodmínečně odstranit. Nebezpečí zahřátí stoupá v případě, že se neodebírá každý den tenká vrstva krmiva po celé ploše řezu.

Mnoho vedoucích pracovníků zemědělských farem při poklesu obsahu tuku v mléce pod 3,9 % zvýší, ve snaze udržet dobrý zdravotní stav bachoru, podíl sena nebo slámy v krmné dávce.

Při syntéze mléčného tuku v bachoru vzniká velké množství odpadního tepla a metanu, což zvláště v letních měsících dále zatěžuje organismus krav. K odlehčení metabolismu a lepšímu zásobování vysokoužitkových zvířat musí být složení krmné dávky přehodnoceno z hlediska obsahu energie tak, aby se šetřil bachor.

Jedná se o stabilní krmný tuk, který nepodléhá štěpení v bachoru v dávce 500 g na krávu za den při celkovém množství tuku v krmné dávce maximálně ve výši 7 až 8 %. Tak může být vyrovnán denní energetický deficit ve výši 10 MJ NEL a vzájemné poměry v bachoru jsou ovlivněny jenom velice málo.

Dalším opatřením, které vede ke stabilizace vzájemných poměrů v bachoru, je podávání  i karbonátu sodného v dávce 200 g na kus a den, který plní funkci bachorového pufru, kravám v laktaci. Toto opatření je však nutno použít po omezený časový úsek, aby nedošlo k zakrytí chyb v zásobování organismu krav vlákninou a vzniku acidózy.

Zásobování minerálními látkami v období horkých letních měsíců si vyžaduje zvláštní pozornost, protože krávy mnoho elektrolytů vypotí. Kromě toho ve stresových situacích stoupá také potřeba stopových prvků jako jsou zinek, selen a mangan, které plní důležitou roli v udržení dobrého zdravotního stavu vemene a paznehtů.

Dr. Mahlkow-Nerge ze Zemědělské komory Šlesvicka-Holštýnska proto doporučuje v období vysokých teplot zvýšit množství minerálních látek na 120 % potřeby zvířat.

Vysokoužitkové krávy mohou při stoupajících teplotách odvádět stále méně vlastního odpadního tepla do stájového vzduchu (viz tabulka). Předkládání krmné dávky je třeba přesunout na čas, kdy je zatížení zvířat teplem co nejnižší. Zvýšený obsah vlákniny v letní krmné dávce navíc zatěžuje hospodaření s teplem u dojnic.

Tabulka: Výdej tepla u krávy s užitkovostí 10 000 kg mléka

Výzkumy prováděné v Zemském ústavu v Iden (Sasko-Anhaltsko) ukázaly, že při zvýšení vnější teploty ve stáji ze 20 na 32 ⁰C dojde ke zvýšení tělesné teploty krav o 0,6 ⁰C, což má za následek pokles příjmu krmiva o 1,4 kg.

Zvýšená tělesná teplota krav se upravuje na původní úroveň pomaleji než teplota okolí ve stáji. Po jednom horkém letním dni dochází k vyrovnání tělesné teploty na původní hodnotu až mezi půlnocí a jednou hodinou ranní následujícího dne.

Na základě těchto zjištění bylo porovnáváno podávání krmiva odpoledne a brzo ráno. Podávání krmné dávky cca v 16 hodin mělo za následek snížení příjmu sušiny o 1,6 kg, zatímco při ranním krmení došlo jen k poklesu o 0,8 kg sušiny na krávu za den.

Proto odborníci doporučují nekrmit dojnice na počátku laktace a vysokoužitkové skupiny krav během a bezprostředně po odeznění největšího horka, ale brzo ráno nebo později večer.

Vysoké vnější teploty ale mají také nepříznivý vliv na zahřívání a transformaci krmné dávky na krmném stole. Dokonce i v dobře větraných stájích a umístění krmného stolu na stinném místě může dojít k nárůstu teploty ze 12 až na 33 ⁰C. V těchto případech je nutné předkládat krmnou dávku dvakrát denně.

I přes všechna preventivní opatření může dojít k zahřátí krmiva. V těchto případech doporučují odborníci podávat přídavek kyseliny propionové. 2 litry této kyseliny na tunu krmiva v krmném voze spolehlivě odstraní následky zahřátí.

Alternativou čisté kyseliny propionové, která má korozivní vlastnosti a při delším používání může způsobit korozi míchacího vozu jsou hotové výrobky, které obsahují organické kyseliny (mravenčí nebo benzoová kyselina).

Dobré účinky vykazuje také dávka 300 až 500 g sorbátu draselného na tunu krmiva. Podmínkou však je, aby měla směsná krmná dávka dostatečně vysokou vlhkost (cca 40 % sušiny), protože sorbát draselný na rozdíl od kyseliny propionové „negazifikuje“ a tím se hůře rozptyluje v krmné dávce.

Top Agrar, 2006, č. 6, s. R 10 a R 11    Zdroj info ÚZPI