Koncentrace nestravitelného proteinu ve střevním traktu prasat je důležitým predispozičním faktorem pro  vznik průjmů u prasat po odstavu.

Nestravitelný protein může být využit jako substrát pro patogenní mirkorganizmy jako jsou salmonely, klostridie a E. coli. V závislosti na množství nestráveného proteinu a dalších predispozičních faktorech, jako je stres po odstavu a nevyrovnanost v populaci mikroorganismů, dochází u odstavených prasat k nadbytečnému růstu patogenů, k vyššímu výskytu gastrointestinálních poruch (průjem), k redukovanému růstu a zvýšení mortality. Zákaz aplikace antibiotických stimulátorů růstu do krmných dávek prasat  v EU od ledna 2006  tuto situaci zhoršuje.

Pro předcházení průjmům u odstavených prasat jsou významná opatření, která  snižují obsah nestravitelného a nestráveného  proteinu ve střevním traktu.  

Jedním z opatření je zpomalené vyměšování a delší doba  působení enzymů, speciálně pepsinu  v žaludku.  Výsledkem je intenzivnější  trávení a redukce obsahu nestravitelného proteinu ve střevu.

Rychlost vyprazdňování trávicího systému a trávení živin u odstavených prasat olvivňuje viskozita střevního obsahu. Vědci se domnívají, že by zvýšená viskozita krmiva  mohla reduovat množství ve střevu nestráveného proteinu a tím snížit u odstavených prasat  výskyt průjmů.

Vědci ze Schothorst Feed Research zjišťovali účinek viskozity krmiva ve výživě selat.  Na základě pokusů doporučují, aby byla viskozita krmiva používaná jako ukazatel při vytváření krmných dávek pro dostavená prasata. Výsledky naznačují, že by se tak nejen  mohla zlepšit nutriční hodnota krmiva, ale  pravděpodobně i zdraví zvířat. Viskozita krmiva se může zvýšit přidáním malého množstí karboxymethylcelulózy (CMC), výběrem krmiva s vysokou koncentrací rozpustných neškrobnatých polysachridů nebo intezivním tepelným procesem při výrobě krmiva.   

Feed Mix, 14, 2006, č. 2, s. 25-27                  Zdroj info ÚZPI