Mnoho telat trpí v prvních týdnech více či méně silným průjmem. Těžší průjmy musejí být léčeny pomocí medikamentů. V těchto situacích rozhoduje o přežití telat časový faktor. Podle nových odhadů musí být zaléčeno 20 až 25 % nemocných telat.

O úspěchu nasazené terapie rozhoduje výběr toho nejúčinnějšího preparátu na základě výsledků laboratorních testů, jejichž získání je však časově i finančně náročné. Rychlejší variantou jsou nové rychlotesty, které výsledek poskytnou v průběhu 10 minut. K diagnostice původce onemocnění rychlotesty využívají princip reakcí antigen – protilátka.

Testy se provádí ve 4 precizně provedených krocích:

• Přesně stanovené množství (ve velikosti hrášku) čerstvých, ještě teplých výkalů se umístí do zkumavky.
• Promíchá se s reagenční tekutinou a ponechá se 5 minut působit.
• Pevné částice trusu nesmí ulpět na testovací stupnici, protože by tak mohlo dojít ke zkreslení výsledku testu. Stupnice musí být ponořena v čiré tekutině. V průběhu jedné nebo dvou minut se na horním okraji objeví první červený kontrolní proužek – důkaz, že systém funguje.   
• Po uplynutí dalších pěti minut je možné odečíst na stupnici výsledek. Pozitivní je test v případě, že se pod kontrolní stupnicí objeví další barevný proužek. Podle šířky tohoto proužku je možné usuzovat na množství zárodků obsažených ve výkalech.

Použití testů je možné u neléčených, ale i telat již léčených antibiotiky ve věku od 3 do 14 dnů. Pro kontrolu je třeba odeslat jeden vzorek trusu do laboratoře.

Pomocí rychlotestu je možné indikovat pouze přítomnost rota- a koronavirů, E. coli a kryptosporidií. Případná přítomnost BVD-virů, salmonel nebo kokcidií zůstane nepovšimnuta.

Hodnocení vzorků je možné bez problémů provádět přímo ve stáji za předpokladu, že se zachovává čistota a přesnost.

V každém zemědělském podniku by se mělo čas od času prověřit, které druhy zárodků se ve stájích pro telata vyskytují.

Cena rychlotestů není nižší než v případě laboratorního vyšetření, ale jejich hlavní předností je rychlost získání výsledků.             

Top Agrar, 2006, č. 5, s. R 22 – R 24     Zdroj info ÚZPI