Ve 32. týdnu byla průměrná cena tříd SEU, podle šetření SZIF, 46,23 Kč/kg JUT za studena. Cena je velmi podobná ceně ve stejném období loňského roku. Výrazně jiný je však nápočet od počátku roku. Zatímco v loňském roce byla do poloviny srpna dosažena průměrná cena 42,54 Kč/kg, v letošním roce je to 44,26 Kč/kg.

Vyhlášená cena v Německu pro příští týden byla stanovena na 1,63 €/kg JUT za tepla a vyhlašované ceny se nemění ani v případě tuzemských jatek. Český brod dál nabízí 46 Kč/kg JUT a Maso Planá 46,50 Kč.

Nabídka s poptávkou jsou velmi dobře vyrovnané a klid zbraní se tak dá očekávat i nadále i přes některá vyjádření politiků, analytiků a zástupců některých supermarketů. Ruská krize se v chovu prasat v tomto okamžiku nijak významně neprojevuje.
JS 
 
Ruský zákaz mění svět
Zákaz dovozu potravinářského zboží aktivizoval zemědělskou diplomacii po celém světě. Ruský trh spotřeboval v roce 2013 xxxx tun dovozového vepřového masa. To představuje xx procent celosvětového obchodu. Hlavními dovozci byly Spojené státy americké a Evropská unie - tedy oba subjekty, jichž se nyní týká zákaz dovozu.

Každé obchodní embargo má vždy dvě strany. Na jedné je Rusko, kde se na trhu již dříve citelně projevoval zákaz dovozu vepřového masa, který je momentálně doplněn i zákazem dovozu jeho substitutů. Ruské úřady evidují množství stížností na prudký nárůst ceny potravin. Ruská obchodní inspekce bezprostředně po vyhlášení embarga zahájila každodenní sledování trhu ve snaze zabránit šíření nákupní paniky a skokovému růstu cen. Vláda přitom horečně hledá možné dodavatele potravin a obrací se na jihoamerické dodavatele i do Číny.

Na druhé straně původní ruští dodavatelé hledají nová odbytiště. USA otevřelo trh v Chile, Německo a Irsko zase trhy na Filipínách. Dánové intenzivně pracují na rozšíření exportu do Číny či dokonce do Nepálu. Světový trh si, jak se zdá, našel své cesty a poměrně překvapivě se ruské embargo neprojevilo v cenách jatečných prasat tak, jak bylo původně očekáváno.
JS

Konec podvodů s "čerstvým" masem
Ministerstvo zemědělství připravuje vyhlášku, která by měla jasně deklarovat rozmražené maso. Bude muset mít i příslušné označení, stejně jako je tomu nyní u pečiva nebo ryb. Počítá s tím vyhláška, kterou připravuje ministerstvo zemědělství, Potravinářská komora a veterinární správa. Důvodem jsou podvody, kdy se rozmrazené maso vydává za čerstvé. Takové už ale tolik nechutná a často obsahuje i škodlivé bakterie. Spotřebitel však nemusí vůbec poznat, že se o rozmrazené maso jedná. "Když se na maso podíváte, tak vám na první pohled přijde trochu jiná barva, pouští více vody a pro kulinářské účely není tak kvalitní jako čerstvé," podotýká k rozmrazenému masu Jaromír Kloud ze Svazu zpracovatelů masa.

Rozmrazené pečivo se musí povinně označovat už dva roky. Na lepší časy se blýská i u masa. Někdy je totiž i to, které vypadá jako čerstvé, jen čerstvě vytažené z mrazáku. Stejný problém byl dříve i u ryb, ty už ale značení povinné mají.

Už teď většina lidí například ví, že křehčené maso znamená jen to, že je uměle napuštěné vodou. Když před lety lidé začali nakupovat tento levnější masný polotovar, po uvaření se doma podivovali, kam se většina masa vypařila a jak to, že je tak slané. S masem totiž kupovali třeba i půl deci vody. Po vlně kritiky začaly velké obchodní řetězce takto upravené maso z nabídky stahovat. Požadavky spotřebitelů se odrazily i v nabídce mletého masa. Vepřový mix je teď z 97 procent z masa. Ještě loni bylo takové balení plné vody a přebytečné soli.
 
 
Spotřeba potravin v ČR loni kvůli snížení kupní síly klesla
Spotřeba potravin v Česku loni klesla o 1,6 procenta. Lidé kupovali méně především potraviny živočišného původu, u rostlinných produktů spotřeba stagnovala. Hlavním důvodem poklesu bylo snížení kupní síly obyvatelstva. Vyplývá to z odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) zveřejněného v loňské zprávě o stavu zemědělství, kterou v červenci schválila vláda.

Spotřeba potravin živočišného původu vyjádřená ve stálých cenách klesla loni meziročně o 3,1 procenta, u rostlinných potravin nepatrně vzrostla o 0,1 procenta. "Vývoj spotřeby potravin v roce 2013 koresponduje s vývojem kupní síly obyvatelstva," stojí v dokumentu. Čisté peněžní příjmy domácností se meziročně snížily o 1,1 procenta. Jejich spotřební výdaje přitom vzrostly o 1,7 procenta.

Lidé loni omezili především konzumaci masa a masných výrobků o 4,4 procenta na 74 kilogramů na osobu. Nejvíce (o desetinu) klesla spotřeba hovězího, jedlo se však méně i drůbeže a vepřového. Podle ÚZEI pokles souvisí s růstem cen. Meziročně totiž podražily všechny druhy masa i výrobků z něj.

Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů loni vzrostly o 4,9 procenta. "Důsledkem tohoto vývoje bylo zvýšení podílu vydání za potraviny a nealkoholické nápoje na celkových vydáních domácností na 20,2 procenta," uvedl ÚZEI. Tento podíl přitom od roku 1990 klesal, v posledních dvou letech recese české ekonomiky však mírně stoupá. Lidé za potraviny a nealkoholické nápoje zaplatili v roce 2013 ročně v průměru zhruba 24.444 Kč na osobu, meziročně bezmála o tři procenta více. Více než čtvrtina výdajů za potravinářské zboží připadla na maso a masné výrobky.
 

Zpracováno SCHP 22.srpna.2014
www.schpcm.cz
info@schpcm.cz