Autor článku píše, že stávající systém jenepřesný a drahý. Tudíž dlouhodobě neudržitelný. Zda je drahý, o tom by se dalo ještědiskutovat. Ovšem nechápu, proč nepřesný. Pokud se kontrola užitkovosti provádív současném systému skutečně svědomitě, je každá dojnice přesněidentifikována, její užitkovost za kontrolní den bezchybně zaznamenána a je odní odebrán individuální vzorek dle platných předpisů. Tím je zajištěno, žeprodukce tuku a bílkovin bude vypočtena správně tak, že procentický obsah tukua bílkovin bude odpovídat skutečně nadojenému objemu mléka. Za vše odpovídá pracovník oprávněnéorganizace, který má za povinnost být přítomen kontrolnímu dojení dle platnýchmetodik. Tento pracovník pak může ohlídat, zda nadojené množství mléka odpovídáskutečně správné dojnici. V systému kontroly užitkovosti ChD Impuls sevšak přítomnost plemenářského zootechnika při kontrolním dojení bez vzorkovánínepředpokládá. A je zde otázka první. Co se stane, když se krávy v dojírnětzv. pomíchají? To znamená, že přivstupu do dojírny přes identifikační bránu je některá dojnice neidentifikována,může být některá kráva v bráně již identifikovaná, je však předběhnutadojnicí jinou. Tato situace nastávánezřídka. Čísla na jednotlivých displejích měřících přístrojů tak neodpovídajísprávné dojnici. Pokud je přítomen zodpovědný pracovník oprávněné organizace,lze pořadí na displejích opravit ještě před zahájením kontrolního dojení. Co sestane, když plemenářský zootechnik při druhém nebo dalším kontrolním dojení přítomennebude? Budou zjištěné nádoje přiřazeny jiným dojnicím než těm správným. Jakpotom takováto data použít k dalšímu zpracování? Asi velmi těžko. Lzeoznačit takový systém jako přesný, tak jak se píše v článku? A nevyjdenakonec taková kontrola vlivem nepoužitelných dat dráže než metoda dosudpoužívaná?

Dálese v článku píše, neúplné nádoje jsou „zahozeny”. Dále jsou „zahozeny”nádoje lišící se od průměru o více než 20%. Proč právě o 20%? Proč ne třeba o15 nebo 25%? Každá nově se tvořící metodika musí vycházet z příslušnéstatistiky, která je podložena nějakými objektivně zjištěnými daty. Taknapříklad při tvoření metody A4A kontroly užitkovosti byly odebrány tisíceindividuálních vzorků, které byly změřeny v akreditovaných laboratořích,potom zpracována následná statistika a pak teprve vyšla nová metodika kontrolyužitkovosti. Na těchto principechvznikaly doposud všechny nové metodiky v kontrole užitkovosti nebo jejichúpravy. Nová metodika musí být totiž kdykoli a před kýmkoli obhajitelná. Z jaké metodiky vychází takové„zahazování” dat? Existuje vůbec nějaká?. A jestli existuje, kým je schválená? Takovéinformace v článku chybí. Jak potom bude vypadat laktace po takhlezpracovaných kontrolách? Bude se počítat jednou z denního nádoje, potom,když se to hodí, z nějakého průměru, další kontrola bude zasez celodenního nádoje, protože kontrola dopadla dobře. V kontroleužitkovosti musí platit pravidla použitelná u všech krav zapojenýchv kontrole. Jak potom bude vypadat kontrola v chovech, které nejsouvybaveny nejmodernější technikou. Takových chovů je velký počet a v kontroleještě dlouho zůstanou, doufejme. Tam sebude dělat kontrola nadále jako v minulém režimu? Nebo se tam kontroladělat nebude? Anebo si chovatel ihned pořídí nejmodernější vybavení, aby mohldělat kontrolu elektronicky? Jak se budou zpracovávat laktace z obousystémů v dalším zpracování? Myslím, že otázek je více než dost.

Dálese v článku píše, že digitální metoda není ze strany Českomoravskéspolečnosti chovatelů dokončena. Opět je to pravda pouze z pohledupředstavitelů Chovatelského družstva Impuls. Metoda elektronického transportu dat jedokončena a nyní je již rok v rutinním využívání v terénuprostřednictvím zatím dvou oprávněných organizací. Identifikace vzorkůprostřednictvím čárových kódů se nachází ve fázi testování. ProtožeČeskomoravská společnost chovatelů je dlouholetou zodpovědnou organizací ICAR,nemůže se omezovat v modernizaci kontroly užitkovosti pouze na chovyvybavené moderní technikou, metoda elektronického přenosu dat musí být vyvinutapro všechny používané technologie a metody kontroly užitkovosti. A teprve potom,až bude metoda kompletně otestována, bude vypracována kompletní metodikaelektronické kontroly mléčné užitkovosti. Takový je totiž správný postup přijakékoliv metodické činnosti.

V pravidlechICAR je ale uvedeno, že kontrolu užitkovosti metody A, jejíž výsledky jsoujediné použitelné pro další výpočty, provádí specializovaná organizace. Chápemeenormní snahu pracovníků Chovatelského družstva Impuls převést kontroluužitkovosti v maximální míře na chovatele a tím kontrolu užitkovostizlevnit. Pokud však bude v kontrole užitkovosti existovat něco jako lidskýfaktor, např. odběr vzorků, nikdy nebude moci být kontrola užitkovosti dlemetody A pouze v režii chovatele, ať je přenos dat digitální či jakýkoliv.O tom by se dalo uvažovat pouze v případě, že stáj bude vybavenaindividuální identifikací zvířat na dojírně a automatickým odběrem vzorkůmléka. Zatím těmto požadavkům odpovídají pouze dojící roboty, avšak ještě nenípro ně schválená jednotná metodika, protože v tomto případě je nutnézohlednit různé intervaly mezi dojeními jednotlivých krav. Další možností jevyužití zařízení Lactocorder, což je v podstatě individuální robot. V ostatníchpřípadech je přítomnost plemenářského zootechnika při kontrolním dojenínezbytná, a to i při metodě A4A, kdy se odebírají vzorky jen jednou,z výše uvedených důvodů.

Jetřeba zdůraznit, že Českomoravská společnost chovatelů podporuje modernizacikontroly mléčné užitkovosti, o čemž svědčí její dosavadní činnost. Ale jakočlenská organizace ICAR, která je zodpovědná za kontrolu užitkovosti, musí mítna zřeteli také správné provedení kontroly užitkovosti z hlediskametodického. A tady má kontrolaprováděná Chovatelským družstvem Impuls řadu výrazných nedostatků, které snadbude mít snahu odstranit.

Nakonci článku je populární heslo „Šlechtění je věcí chovatelů”. Z hlediska kontroly užitkovosti by bylotřeba toto heslo trochu rozšířit. „Šlechtění je věcí chovatelů, ale kontrolaužitkovosti, jako objektivní činnost, nikoliv”.

Ing.Pavel Hering

Vedoucíoddělení KU ČMSCH Hradištko