Protože dochází k nárůstu výroby kachního masa v Evropě, je třeba se zaměřit na optimalizaci zásobování organismu kachen fosforem s ohledem na ochranu životního prostředí. Netto potřeba fosforu byla stanovena na základě bilančních studií na 5,5 až 5,0 g na 1 kg živé hmotnosti u kachňat do 5 týdnů, v průběhu dalšího odchovu se množství fosforu kontinuálně snižuje. Odhady nezbytných ztrát fosforu jsou 110 mg na kg živé hmotnosti a den nebo cca 1 g na kg krmiva.

Velký vliv na optimální obsah P v krmivu má bezpochyby také jeho stravitelnost, která závisí na jeho zdroji – prof. Rodehutscord z University Martina Luthera v Halle-Wittenbergu porovnával různé zdroje P, rostlinného nebo minerálního původu a také působení přídavku fytázy. Svoje výsledky shrnul do následujících bodů:

• kachny mohou využít vysoký podíl minerálního zdroje P,
• mezi různými zdroji P existují rozdíly ve stravitelnosti,
• potenciál kachen k využití P je velmi vysoký,
• kontinuální vyladění hladiny P v krmivu během výkrmu je nejefektivnější cestou ke snížení hladiny P,
• mikrobiální fytáza má potenciál ke zvýšení stravitelnosti P rostlinného původu, stejně jako je tomu i u jiných druhů drůbeže. Dosud však nebylo v chovu kachen povoleno v zemích EU použití fytázy jako krmného aditiva.

DGS Magazin, 2006, č. 18, s. 11 – 12

Zdroj info ÚZPI