Renata Šarjaková, 30. červen 2006
Organické kyseliny ve výživě prasat
Organické kyseliny mohou snižovat hodnotu pH a brzdit růst baktérií, kvasinek nebo plísní.

Organické kyseliny mohou výrazně zvýšit užitkovost a bezpečnost produkce vepřového masa. Zlepšují také hygienu krmení a napájení, stravitelnost krmiva a zdravotní stav střev. Po zákazu používání antibiotických stimulátorů růstu nabývají na významu jako jejich náhrada především v odchovu selat.

Účinek organických kyselin je dvoustranný. Jednak snižuje hodnotu pH v krmivu nebo v žaludku a střevním traktu a jednak mohou organické kyseliny nepřímo brzdit růst bakterií, kvasinek a plísní. Jednotlivé organické kyseliny se navzájem odlišují silou okyselení. Silné kyseliny, jako je kyseliny mravenčí nebo propionová existují z větší části v disociované formě a proto výrazněji snižují hodnotu pH. Slabé kyseliny jako je kyselina citronová nebo sorbová naopak ve formě nedisociované a proto mají na hodnotu pH jen malý vliv. Protože většina bakterií a kvasinek potřebuje pro optimální vývoj neutrální pH, jsou poklesem hodnoty pH poškozeny. Plísně jsou k poklesu pH tolerantnější.

Mnohem větší význam organických kyselin spočívá v nepřímém antimikrobiálním působení. V nedisociované formě přímo vnikají do buněk bakterií, kvasinek a plísní a poškozují metabolismus bílkovin a přenos dědičných informací (jedná se především o slabé kyseliny).

Soli organických kyselin jsou tvořeny jedním kationtem (většinou vápníku, sodíku, draslíku nebo hořčíku) a zbytkem kyseliny. Zpravidla se jedná o látky pevné konzistence, bez zápachu, méně těkavé a korozivní a snadněji se s nimi manipuluje. Díky chybějícímu iontu vodíku nesnižují soli hodnotu pH v žaludku a střevním traktu.
Organické kyseliny mohou v čisté formě být v tekutém nebo pevném stavu. Tekuté kyseliny se váží na speciální jílové minerály, protože v této podobě dochází ke zpomalení jejich pasáže trávicím traktem a dostane se tak více kyselin do zadního segmentu trávicího traktu. Díky fatcoastingu (zapouzdření kyselin tukem) mohou prasata přijímat kyseliny bez ovlivnění chuti krmiva. Teprve v tenkém střevě dochází díky lipolytickým enzymům, obsaženým ve žluči k rozrušení tukového obalu a jejich uvolnění.

Vzájemná kombinace několika organických kyselin je často mnohem účinnější v porovnání s jednotlivými kyselinami, protože dochází ke kumulaci jejich odlišných vlastností. Optimální je vzájemná kombinace silných kyselin (např. mravenčí) s vysokým podílem nedisociovaných kyselin (sorbová, mléčná). Čím je lepší chutnost dané kombinace kyselin, tím vyšší může být její dávkování.

Kyselina mravenčí má nízký obsah energie – 6 MJ ME/kg. Přídavek kyseliny mravenčí zlepšuje stravitelnost bílkovin a využitelnost vápníku a fosforu. Kyselina mravenčí má výrazný účinek proti zárodkům E. coli a salmonelám. Nejčastěji je tato kyselina používána ve výživě selat ve formě mravenčanu vápenatého. Hodí se do směsí kyselin přidávaných jak do krmiva, tak také do napájecí vody.

Kyselina mléčná je ve střevním traktu produkována přirozenou cestou bakteriemi mléčného kvašení a podporuje růst prospěšných střevních bakterií. Kromě toho aktivuje růst střevních buněk.
Kyselina propionová je velmi účinná proti plísním, proto je velmi vhodná ke konzervování. Kyselina propionová má podobně vysoký obsah energie jako kyselina mléčná (20,7 MJ ME/kg).

Kyselina sorbová se vyznačuje nejvyšším obsahem energie – 27 MJ ME/kg a chutností (mírně kyselá chuť) a ze všech organických kyselin se nejvíce vyskytuje v nedisociované formě, což je základem velmi dobré antimikrobiální účinnosti.

Kyselina fumarová je silnou kyselinou s dobrou chutností a dobrou antimikrobiální účinností.
Kyselina benzoová vykazuje podobnou účinnost proti mikrobům jako kyselina sorbová nebo fumarová. Díky tvorbě kyseliny hipurové z kyseliny benzoové a jejímu vylučování močí dochází transformací močoviny na amoniak k redukci jeho množství v kejdě a tím k menšímu zatížení vzduchu jeho emisemi. Protože má kyselina benzoová velmi dobré antimikrobiální vlastnosti je velmi vhodná ke konzervaci v kombinaci s kyselinou propionovou a jako krmná kyselina.

Kyselina citronová patří mezi slabé kyseliny a vyznačuje se velmi dobrou chutností.

Landwirt, 2006, č. 3, s. 20 a 21                 Zdroj info ÚZPI


Hodnocení => průměr 117
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář