Prasata jsou vnímavá, avšak příznaky svědění se u nich nevyskytují. Z klinického hlediska se u prasete popisuje klasický projev věkové rezistence k tomuto onemocnění. Při infekci do věku asi 6 týdnů selata onemocní za výrazných klinických příznaků, zatímco u starších zvířat probíhá nákaza více méně bez příznaků, nebo za příznaků všeobecného, atypického, krátkodobého horečnatého onemocnění, které je spojeno s nechutenstvím. U březích prasnic vyvolává nákaza zmetání, případně porod málo životaschopných selat. Léčení se neprovádí. Vakcinace byla zakázána po ukončení ozdravovacího programu v chovech domácích prasat v roce 1987, a byla dodržována u všech druhů zvířat. Česká republika je ve vztahu k chovu domácích prasat prostá této nákazy od r. 1988. Nákaza se nepřenáší na člověka. V legislativě EU se v souvislosti s Aujeszkyho chorobou a zákazem vakcinace hovoří pouze o prasatech. Pokud by byla v ČR registrovaná vakcína pro jiné druhy zvířat než prasata, nebránilo by nic jejímu použití.

Rozsah vyšetřování u divokých prasat

V průběhu roku 2011 bylo rozhodnuto o provedení monitoringu v populaci divokých prasat. Pro tento monitoring byly využity vzorky, které se odebírají od ulovených divokých prasat pro vyšetření na klasický mor prasat. Monitoring byl ukončen počátkem roku 2013. Předepsaný počet vzorků nebyl odebrán pouze v okresech Sokolov a Cheb, z důvodu nízkých stavů divokých prasat v těchto lokalitách.

Výsledky monitoringu Aujeszkyho choroby u divočáků 08/2011 - 01/2013

Z výsledků monitoringu je zřejmé, že u zhruba 1/3 divokých prasat se na celém území ČR vyskytují protilátky proti viru Aujeszkyho choroby. To znamená, že se 1/3 divokých prasat s tímto virem v průběhu svého života setkala. Ne všechna sérologicky pozitivní prasata jsou aktivními vylučovateli viru a přítomnost protilátek nepotvrzuje klinický průběh onemocnění. Tyto výsledky korelují s výsledky, které byly získány při podobném monitoringu v roce 2004, kdy bylo u 42 vzorků zjištěno 20 (47,6%) pozitivních vzorků.