Vyhlašovaná cena se v Německu snížila o dva centy. Všechny ostatní významné produkční země však svoji cenu udržely. Důvodem k tomuto rozchodu cen je výrazný tlak německých jatek na snížení ceny s poukazem na poměrně velkou nabídku jatečných prasat.

Žádná z ostatních zemí se k tomuto tlaku nepřipojila, protože odbytové možnosti jsou na takové úrovni, že ani vyšší nabídka jatečných prasat nevytváří problémy v odbytu. Cena tak zůstala ve většině zemí beze změny a v Německu je dále jednáno vyrovnání propadu z posledního týdne.
Zdroj: ISN

Jatečných prasat bude zřejmě méně
Stavy prasat a především prasnic v EU klesají. Vypovídá o tom poslední šetření stavů v EU. Vývoz mimo EU je přitom stabilní, dovoz klesá a domácí poptávka je poměrně dobrá. Důvod pro udržení dobré ceny je tedy nasnadě.

Podle posledních informací DG AGRI došlo od loňského podzimu k propadu stavu prasnic o 3,5% a produkce jatečných prasat poklesne v roce 2013 (úpodle posledních odhadů) o 0,7%. Celkem by tedy mělo být vyprodukováno necelých 22 mil. tun vepřového masa. Pokud se nic zásadního nezmění, je očekáváno, že průměrná cena zvířat klasifikovaných ve třídě E bude v roce 2013 okolo 1,75€/kg JUT. První pololetí příštího roku přinese zřejmě cenu mírně nižší, než byla cena na počátku roku 2013, ale vzhledem ke sníženým cenám krmiv by měla být stále pro chovatele prasat lukrativní.
Zdroj: ThePigSite

Zákaz kastrace aneb vrtěti psem
Název známého filmu připomínají diskuse okolo zákazu kastrace v EU. Již před časem byla v EU předložena dobrovolná deklarace, která směřuje k zákazu chirurgické kastrace bez anestezie před rokem 2018. Nyní byla v Nizozemí pořádána na toto téma široká diskuse, které se účastnili zástupci z mnohých zemí unie. Vyplynuo z ní několik závěrů, které stojí za povšimnutí.

Prvotním zdrojem celé diskuse okolo kastrace se stalo Holandsko. Tamní ochránci zvířat dokázali prosadit, aby se zvířata přestala bez anestezie kastrovat - přinejmenším pro domácí trh. Protože však Nizozemí vyváží tři čtvrtiny produkce, snažilo se prosadit i na okolních trzích stejné podmínky, což se jim, jak se zdá, po legislativní stránce více či méně podařilo.

Jinou otázkou je přístup spotřebitelů. Ve většině významných produkčních zemí je přístup lidí výrazně odlišný od Holanďanů. V nejlepším případě se dá nazvat "pasivní rezistencí". Ve většině zemí se totiž prakticky žádná diskuse nevede. V případě že ano (Německo, Dánsko), je přístup veřejnosti spíše negativní. Maso z nekastrovaných zvířat nebo ze zvířat chovaných s využitím imunokastrace v zásadě nechtějí.

V případě kastrace se tedy jednoznačně zdá, že malá skupinka lidí se snaží ovlivnit celkovou produkci, vytvořit nový produkt, o který vlastně není zájem a majoritě vnutit vlastní přístup. Stav, kdy si bez ohledu na trh vynutím nový produkt a až následně se snažím přesvědčit spotřebitele, že ho vlastně chtějí a nemohou bez něj být, je opravdu ono vrtění psem. Racionální založení tohoto přístupu je více než diskutabilní.
JS

SOCR: Návrh novely zákona o potravinách je protiústavní
Plán ministerstva zemědělství (MZe), aby velké obchodní řetězce u vstupu do prodejny uváděly podíl českého a zahraničního zboží na jejich pultech, je podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) protiústavní. Nutí totiž obchody zveřejňovat obchodní tajemství.

Podle návrhu novely zákona o potravinách připravované ministerstvem zemědělství má mít maloobchodník s potravinami s tržbami přes pět miliard korun povinnost viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny údaje o pěti zemích, které mají nejvyšší podíl na jeho tržbách, a tyto údaje oznámit i ministerstvu zemědělství.

"Tento požadavek je protiústavní. Nutí provozovatele, aby prozrazovali svá obchodní tajemství, kam patří i nákupní zdroje. Navíc z hlediska legislativně-technického je to nehoráznost," uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. "Návrh má patrně vést k podpoře českých potravin. To je ale vlamování se do otevřených dveří. Všichni členové svazu mají obrovskou snahu prodávat české potraviny, protože český zákazník má o české potraviny zájem. Tato další regulace je tedy nadbytečná. O tom svědčí i zkušenost ze Slovenska, kde podobné opatření mělo minimální dopad," dodal Juračka.

"Jde o informační povinnost týkající se údajů o pěti zemích s největším podílem na tržbách. Tento údaj, který nekonkretizuje další údaje, rozhodně nelze považovat za obchodní tajemství," uvedla v reakci na dnešní Juračkovy výroky Večeřová.
Zdroj: ČTK 

Zpracováno SCHP 21.listopadu.2013
www.schpcm.cz
info@schpcm.cz