Se zvyšující se produkcí lihu vznikají ve větší míře jako krmivo lisované výpalky z obilí. V první části vysvětluje Dr. Olaf Steinhöfel z Köllitsch a Thomas Engelhardt z Idenu, jak lze vlhké krmivo skladovat.
Vedlejší produkty výroby bioetanolu jsou žitné a pšeničné výpalky, které přinášejí nově oživení na trh s krmivy. Používání lihovarských výpalků jako krmiva má dlouhou tradici. Profesor Julius Kühn z Halle napsal již před 125 lety, že lihovarské výpalky z obilí představují důležitý opěrný pilíř účelné výživy skotu. Doposud se dostávaly dříve regionálně významné lihovarské výpalky do žlabu vždy čerstvé a proto tekuté a horké. Čerstvé lihovarské výpalky se ale snadno zkazí a je logisticky obtížné s nimi manipulovat.
Žitné lihovarské lisované výpalky s obsahem sušiny 35 procent
Čerstvé zbytky po kvašení mají obsah sušiny kolem osmi procent. Lihovarské výpalky jsou energeticky bohaté a podle způsobu výroby a druhu obilí obsahují více nebo méně proteinů. Z důvodu vysokého obsahu vody, vysokých vyskladňovacích teplot (více než 50 ºC) a vysoké rozpustnosti enzymů složek buněčné stěny a zbytků kvasinek se čerstvé lihovarské výpalky snadno kazí. Dopravovat větší množství produktu obsahujícího vysoké množství vody přímo ke zkrmování, je jak z krmivářsko-hygienického, tak také z ekonomického hlediska problematické. Proto na trh přicházejí jako sušené lihovarské výpalky (obsah sušiny 88 až 90 %) a jako lisované lihovarské výpalky (35 až 40 % sušiny). V podnicích Zörbig (Sasko-Anhaltsko) a Schwedt (Brandenbursko) opouští denně podnik po 240 tunách žitných lihovarských výpalků a směřují do podniků s chovem skotu. Pro lisované lihovarské výpalky existuje dlouhodobě pouze jeden trh, když jsou stálé pro uskladnění nebo je lze silážovat. Doposud ještě se skladováním, konzervací nebo silážováním čerstvých lihovarských výpalků z obilí nebyly žádné zkušenosti. Naše doporučení se vyplatí číst s výhradami: Testovali jsme pouze aktuální žitné lihovarské výpalky ze žita z Zörbigu a Schwedtu. Kdyby se metoda výroby bioetanolu měla v budoucnu změnit, mělo by to na kvalitu lihovarských výpalků podstatný vliv.

Skladování je možné obtížně
Čerstvé lihovarské výpalky vycházejí ze zařízení na výrobu etanolu téměř sterilní. Množství baktérií a kvasinek se ale během několika hodin zvyšuje tak rychle, že se krmivo zkazí. Čerstvé lihovarské výpalky proto nelze skladovat dlouhodobě. Vylisované zbytky kvašení jsou aerobně stabilní nejvýše jeden až dva dny při venkovních teplotách od 15 do 20 ºC. To závisí na tom, jak silně se již rozmnožilo mikrobiální zatížení. Po dvou až třech dnech zpravidla dochází k masivnímu napadení bakteriemi a kvasinkami. Po čtyřech až šesti dnech jsou lihovarské výpalky značně zplesnivělé (monokultura Peniciliium). Materiál přitom denně ztrácí kolem 2,5 % sušiny. Ztráta je ve vztahu ke značnému snížení koncentrace cukru a ELOS (enzymy rozpustných organických látek) a silnému zvýšení hodnoty pH. Čerstvé lihovarské výpalky by se měly použít pouze tehdy, když je lze zkrmit během dvou dnů. Pomocí konzervačních prostředků lze trvanlivost obilných lihovarnických výpalků výrazně zvýšit. To je důvodem k tomu, proč se na trhu nabízené lihovarnické výpalky nabízejí alternativně s nebo bez konzervačních prostředků. Používají se přitom směsi z kyseliny propionové a benzoanu sodného. Až do vynakládaného množství 0,3 % konzervačního prostředku se aerobní stabilita rozhodujícím způsobem nezlepšuje. Při dávce 0,6 % až 0,75 % zůstávají lisované výpalky kolem pěti až šesti dnů stabilní jak mikrobiálně, tak také tepelně. Koncentrace ve výši 0,9 % konzervuje deset dnů, ztráty sušiny činí méně než 0,5 %. Kvasinky a plísně se ještě prokazují pouze stopově.

Výzkum ohřevu a aerobní stability
Skladovací pokus: Po dvou kilogramech čerstvých lisovaných lihovarnických výpalků se aerobně skladovalo bez a s přísadou konzervačního prostředku (0,15 až 0,9 %) déle než 10 dnů při 15 až 20 ºC v bilančních sítích. Do sítí se vložily zapisovače teploty. Kromě změn teploty jsme denně zkoumali mikrobiální stav. Kromě toho se zjišťovaly ztráty krmné hodnoty a sušiny.
Pokus se silážováním velkého množství: Zasilážovalo se do plastových hadic po 25 tunách žitných lisovaných lihovarských výpalků neošetřených a ošetřených 0,9 % konzervačního prostředku (účinné látky: kyselina propionová a benzoan sodný). Vždy ve třech horizontech a třech polohách byly zasilážovány bilanční sítě se zapisovači teploty. Doba silážování trvala 120 dnů.
Minisilážovací pokus: Do hadic o objemu 15 l se zasilážovaly obilné lihovarské výpalky s přísadou a bez přísady různých chemických (0,15 až 0,45 %) a biologických silážních přípravků. Každá varianta byla zasilážována po dobu od 14 do 60 dnů.
Aerobní stabilita: Všechny vyskladněné čerstvé, konzervované a silážované lihovarské výpalky se zkoumaly na aerobní stabilitu.

Krmné hodnoty čerstvých a silážovaných lisovaných žitných lihovarských výpalků
Krmná hodnota	Me	Lisované žitné lihovarské výpalky
			čerstvé (n=24)			silážované (n=48)
		X	s	Min	Max	X	s	Min	Max
Sušina	g/kgFM	372	45	239	448	316	20	291	372
Popeloviny	g/kgT	33	2	28	37	30	2	27	36
Hrubý protein	g/kgT	168	17	150	197	179	8	155	191
Hrubá vláknina	g/kgT	148	10	123	164	141	8	130	168
Surový tuk	g/kgT	70	3	63	74	70	3	65	77
ELOS	g/kgT	732	30	690	797	757	18	705	786
Škrob	g/kgT	44	14	12	68	30	8	14	50
Cukr	g/kgT	93	33	40	136.	80	33	19	128
NDF	g/kgT	598	43	539	731	593	20	542	627
ADF	g/kgT	180	16	146	200	157	14	138	199
Ca	g/kgT	0,74	0,13	0,54	0,96	0,9	0,09	0,66	1,09
P	g/kgT	3,72	0,45	3,02	4,43	4,01	0,21	3,4	4,39
Na	g/kgT	0,75	0,13	0,51	0,9	0,66	0,09	0,52	0,93
Mg	g/kgT	1,36	1,74	0,93	9,54	0,97	0,05	0,87	1,1
K	g/kgT	4,72	0,33	4,28	5,22	4,75	0,25	4,37	5,69
UDP	% HP	43	4	33	55	42	5	31	57

Kalkulace podle Shannak et al. (2000), x= průměrná hodnota, s=standardní odchylka 

Silážování není žádným problémem
V současné době na trhu obchodované obilné lihovarnické výpalky lze opravdu dobře silážovat. Obsahují ještě dostatečné množství cukru (8 až 12 %). Obsah vyrovnávacích látek není s mírnými obsahy hrubého proteinu od 18 do 20 % vysoký (viz také tabulku "Krmné hodnoty čerstvých a silážovaných žitných lisovaných lihovarnických výpalků"). Tabulka ale také znázorňuje, jak značně se krmné hodnoty diverzifikují. Za to jsou v první řadě zodpovědné technologické problémy a různé kvality surovin. Pokud by v budoucnu měly továrny cukr a škrob vykvasit účinněji a rozpustné proteiny více vylisovat, potom platí, že je nutno silážovatelnost znovu vyhodnotit. Vylisováním zbytků na více než 35 % sušiny se zlepšuje schopnost konzervace. Neměl by být snahou obsah přes 40 %, protože výpalky již potom není možno řádně zhutnit. Senzoricky se siláže zřídka liší od čerstvých výpalků.

Výsledek silážování žitných lisovaných lihovarských výpalků ve fóliových hadicích
Poloha v hadici

Vytiskni tuto stránku