Komplexní onemocnění MMA je v mnoha podnicích specializujících se na chov selat stálým problémem. Komplex mastitis-metritis-agalactie (MMA) se méně nebo více pravidelně objevuje v řadě chovů a krátce po porodu prasnic vede k řadě problémů. Příčin vzniku MMA je několik. Hlavním důvodem je tzv. endotoxémie, při které mohou endotoxiny (buněčné jedy) přejít ze střeva do krevního oběhu. Také zánět močového měchýře, močových cest a mléčné žlázy zvyšuje riziko výskytu MMA.

Nebezpečí endotoxemie je zvlášť velké, pokud zvíře trpí zácpou, protože v tlustém střevě může docházet k nekontrolovatelnému množení bakterií. Při dezintegraci bakteriálních buněk se mohou jedy dostat do krevního řečiště. Následkem toto dojde ke snížení hladiny hormonů prolaktinu a oxytocinu, což vede k nedostatečné tvorbě mléka. Nízká hladina oxytocinu brzdí samočistící mechanismus, který po porodu probíhá v děloze a tím dochází k nárůstu rizika vzniku zánětu dělohy. Endotoxemie je často příčinou zánětu mléčné žlázy, horečky, bolestí a ztráty chuti k žrádlu. Při mastitidě stoupá tělesná teplota prasnic až na 42 ^oC. Při výskytu symptomů zánětu dělohy vzestup teploty není tak markantní a pohybuje se zpravidla mezi 39,2 až 40,5 ^oC.

Pozdní následky MMA jsou mnohočetné stejně jako symptomy. Jedním z nich může být dlouhodobě zvýšené procento krav bez příznaků říje vyvolaný následkem chronické endometritídy (zánětu děložní sliznice). U postižených prasnic dochází k redukci počtu selat ve vrhu. Prasnice rovněž vykazují zvýšené riziko opětovného onemocnění v následujícím vrhu. Dalším následkem MMA je snížení mléčné produkce v příštím vrhu, protože dochází k redukci žlázové tkáně v mléčných žlázách.

Pokud jsou symptomy MMA zjištěny u prasnic již v porodně, je nutné neodkladně zahájit jejich léčbu. Důležitým ukazatelem je tělesná teplota – za kritickou hranici je třeba považovat 39,3 ^oC. Po stanovení klinické diagnózy musí ihned nastoupit léčba, nejvhodnějšími léky ke zdolání endotoxémie jsou širkospektrální antibiotika jako je cobactan, nuflor, excenel, baytril nebo trimethroprim (sulfonamid). Jako protizánětlivý lék je nejvhodnější metamizol a metacam, metamizol především snižuje horečku a metacam inhibuje zánětlivý proces v mléčné žláze, takže je rychle obnovena produkce mléka. Kromě toho se také doporučuje injekční aplikace oxytocinu k podpoře samočištění dělohy.

„Ošetření“ selat od matek trpících MMA spočívá v následujících opatřeních: příjmu kolostra u selat je nutné věnovat mimořádnou péči jejich soustavným přikládáním k mléčné žláze; při výrazném nedostatku mléka je třeba selatům podávat mléčnou náhražku z lahví; selatům je nutné již v tomto období podávat dostatek pevných krmiv a pitné vody.

Avšak důležitější než samotná terapie MMA je její prevence. V praxi se ukázalo, že díky účinné profylaxi je často možné kompletně zabránit výskytu tohoto syndromu. Důležitými profylaktickými opatřeními jsou:

• redukce nebezpečí zácpy (např. podáváním síranu sodného nebo sojového oleje),
• dostatek pitné vody (potřeba vody se u jedné prasnice pohybuje mezi 40 až 60 l za den),
• pokles infekčního tlaku (podávání kapslí obsahujících vápenaté soli),
• tvorba homogenní imunity v početních stavech zvířat,
• kvalitní vedení porodů,
• odstranění hygienických nedostatků ve stájovém prostředí.   

Důležitá jsou opatření přijatá v rámci krmení a výživy. Krmná dávka jak u březích, tak i kojících prasnic musí obsahovat stejné krmné komponenty. Před porodem je potřeba přistoupit k pozvolné restrikci krmiva a po porodu k pomalému zvyšování. Až dva dny po porodu je možné prasnicím začít podávat vlákninu ve formě 0,5 kg ječmene na kus a den ke stimulaci trávicího procesu. Krmné žlaby je nutné po 2 hodinách úplně vyčistit od zbytků krmiva.

DLZ, 2006, č. 3, s. 156 – 159                                                   Zdroj info ÚZPI