Renata Šarjaková, 12. květen 2006
Česká drůbež je konkurenceschopná
V souvislosti s ptačí chřipkou, která se objevila už i na území České republiky, je vhodné poukázat na to, že české drůbeží maso a drůbeží produkty nejen obstojí v mezinárodní konkurenci, ale jsou zcela zdravotně nezávadné.

Tradiční dobrá úroveň chovu hospodářských zvířat, a tudíž i drůbeže v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, není pro naše spotřebitele nic nového. Tuto skutečnost konstatovaly dosud všechny mise kontrolních orgánů Evropské unie, konkrétně z DG Sanco (generální ředitelství zdraví a ochrana spotřebitele) se sídlem v Dublinu.

 

Obavy nejsou na místě

V současné době se na drůbež, drůbeží maso a vejce upírá pozornost veřejnosti nikoli však kvůli její kvalitě a dobrým dietetickým vlastnostem masa, ale bohužel kvůli výskytu ptačí chřipky v Evropě a v poslední době i na našem území. Hned na počátku je třeba uvést, že případné obavy nejsou na místě.

 

Státní veterinární správa ČR již při různých příležitostech mnohokrát potvrdila, že všechny potraviny živočišného původu, které jsou uváděny do tržní sítě, a to se samozřejmě týká i drůbežího masa, prošly veterinární kontrolou. Lze potvrdit, že chovy drůbeže jsou pod veterinární kontrolou a na drůbežích jatkách funguje stálý státní veterinární dozor. Takže je možné zodpovědně říci, že se do tržní sítě nemůže dostat nic, co by nesplňovalo podmínky zdravotní nezávadnosti.

 

Již v době, kdy se ptačí chřipka začala objevovat v okolních zemích, přijala Státní veterinární správa ČR mimořádná veterinární opatření, a to již polovině února. Jejich smyslem bylo, aby se riziko zavlečení ptačí chřipky na naše území zásadně omezilo. Tato opatření mají ochránit především chovy drůbeže. Pro všechny chovatele podnikatele tak vznikla povinnost registrovat svá hospodářství, povinnost zamezit vniknutí volně žijících ptáků do objektů a povinnost hlásit krajským veterinárním správám jakékoli podezřelé snížení příjmu potravy u drůbeže, pokles snášky či podezřelé úhyny. A orgány ministerstva vnitra od tohoto data začaly kontrolovat, zda přepravci zvířat při cestách do ČR mají doklad o provedené dezinfekci vozidel. Dalším z opatření pak je zákaz pořádat svody drůbeže, tj. jakékoli výstavy a soutěže s místní i mezinárodní účastí.

 

S určitostí lze říci, že česká produkce drůbeže, drůbežího masa i vajec je dostatečným a odpovídajícím způsobem zabezpečena.

 

Na základě praxe na farmách drůbeže lze potvrdit, že v celé fázi výkrmu drůbeže od jednodenního kuřete funguje veterinární dozor. Zvířata se přepravují na porážku pouze s veterinárním osvědčením, které potvrzuje jejich zdravotní stav. Na porážkách je systém veterinární kontroly před poražením, v průběhu porážení a po poražení, tedy stálý veterinární dozor. Z veterinárního zákona vyplývá, že pro účely výživy nemohou být poražena zvířata, která jeví příznaky nákazy, nebo jsou podezřelá z takové nákazy. Dodržování uváděných zooveterinárních, hygienických opatření a požadavků na welfare zvířat je pro chovatele samozřejmostí, přesto podniky přijímají další opatření jdoucí nad běžný rámec. Všechny návštěvy se evidují, návštěvníci podepisují prohlášení, které obsahuje mimo jiné například i údaje o tom, zda šlo o návštěvu z cizích zemí apod. V podnicích jsou zpřísněné kontroly dezinfekce a dodržování zásad osobní hygieny a samozřejmě se kontroluje i čistota pracovního oblečení. Provádějí se kontroly, aby nedocházelo ke křížení cest surovin a hotových výrobků. Průběžně též probíhají konzultace a setkání chovatelů s pracovníky místně příslušných krajských veterinárních správ. Smyslem je získávat aktuální informace o nákazové situaci u nás i v okolních zemích a popřípadě přijímat preventivní opatření. Je doložitelné, že chovatelé i zpracovatelé aktualizovali pohotovostní plány, které má každá porážka spolu s provozním a sanitačním řádem k dispozici. O těchto skutečnostech se kromě našich orgánů státního veterinárního dozoru přesvědčily i inspekce z EU a konstatovaly, že přijímaná opatření a kontrolní systémy jsou plně funkční.

 

Je dobře, že naši spotřebitelé drůbeží maso preferují pro jeho výživové a zdravotní, u nás k poklesu spotřeby drůbežího masa nedošlo, avšak část domácí produkce je nahrazována levnými dovozy. To svědčí o soudnosti našich zákazníků a také o důvěře, kterou oprávněně chovají k našemu státnímu veterinárnímu dozoru, ale také o důvěře v naši českou produkci, jež je pod korektním veterinárním dozorem.

 

Všcihni upřednostňují svou produkci

Samozřejmě i v rámci intrakomunitárního trhu, tj. trhu mezi jednotlivými členskými zeměmi, veterinární autority země původu garantují zdravotní nezávadnost vlastní produkce. Na to se také ostatní členské země spoléhají, jinak to ani nejde. Nicméně všechny členské země EU upřednostňují především vlastní produkci. Proč by tomu mělo být v České republice jinak? Je dobře, že kvalitní zboží nejenže se chválí samo, ale je ho možné i speciálně označit, například podle podmínek schválených Ministerstvem zemědělství ČR, například značkou Klasa. To je opravdu zárukou kvality. Ale i u výrobků takto neoznačených, u kterých je zřejmé z označení na etiketách, že jde o český výrobek, lze oprávněně usuzovat, že splňují podmínky zdravotní nezávadnosti a jsou kvalitní. Ostatně o kvalitě naší produkce svědčí i řada mezinárodních ocenění, mimo jiné nedávno na veletrhu Salima v Brně.

 

Naši chovatelé i zpracovatelé se také snaží uplatnit svou produkcí na náročném evropském trhu, ale je jasné, že hlavním odbytištěm domácí produkce je vždy domácí trh. O ten stojí všichni producenti v každé zemi a nejinak je tomu i u nás.

 

Spotřeba dál mírně poroste

Při pohledu na trendy ve spotřebě drůbežího masa ve světě a zejména v Evropě by bylo možné vyvodit, že drůbeží maso bude i nadále tvořit velký podíl v poptávce po mase. Předpokládá se, že v ČR stejně jako v celé Evropě poptávka po drůbežím mase asi do roku 2015 nadále mírně poroste. Jak naznačují trendy, nepůjde o vysoký nárůst ve spotřebě, ale současně s uvažovaným vyšším příjmem obyvatelstva a především s vyššími přetrvávajícími požadavky na rychlou přípravu pokrmů a technické vybavení obchodních řetězců, se výroba přikloní k výrobkům, již připravených pro rychlou kuchyňskou přípravu, pro kterou je drůbeží maso velmi vhodné.

 

Pro ucelenou představu o vývoji drůbežářského průmyslu a způsobech zpracování drůbežího masa u nás lze uvést následující fakta. Drůbežářský průmysl je opravdu o moderní potravinářské odvětví. Ještě po první světové se drůbež opracovávala minimálně, šlo v podstatě jen o její usmrcení a většinou se prodávala na tržištích. Teprve v padesátých letech se začalo rozvíjet zpracování všech druhů drůbeže a postupně se budovaly jednoduché drůbeží porážky a zpracovatelny s velkým podílem ruční práce. Během dalšího období se stavěly další porážky, v nichž už byl provoz částečně nebo plně automatizován a ruční práce začalo ubývat.

K zásadní modernizaci drůbežářského průmyslu došlo během 90. let a už tehdy disponovala necelá desítka českých podniků schválením pro vývoz drůbeže do zemí Evropské unie, vyváželo se hlavně do Německa a Rakouska. Díky splněným evropským standardům se od nás už tehdy vyváželo kolem 20 tisíc tun drůbežího masa ročně.

 

Chlazení výhradně vzduchem

U nás se výhradně využívá chlazení vzduchem v chladicích tunelech, v nichž se musí maso ve všech částech zchladit na 4 °C. Kuřata se chladí až 90 minut, kachny, husy a zejména krůty i několik hodin. V případě, že by drůbež byla chlazena vodou, musela by být podle platných předpisů následně zamražena.

 

Z chladicího tunelu se drůbež automatickými linkami dopraví buď na porcování, nebo do balírny, kde se třídí podle hmotnosti a poté balí. Část produkce se pak obyčejně zamrazí. Stejně mohou být zamraženy i jednotlivé porce drůbežího masa. Další část masa se dále zpracovává na drůbeží masné výrobky a drůbeží polotovary. V případě, že má podnik výrobnu, musí mít oddělené provozy na výrobu tepelně opracovaných výrobků a výrobků bez tepelného opracování.

 

Většina zpracovatelských podniků s velkou kapacitou, mezi něž se počítají ty, v nichž se ročně porazí nad 150 tisíc kusů drůbeže, mají vlastní porážku, porcovnu, balírnu, výrobnu a mrazírenské sklady. Některé navíc disponují i konzervárnou.

 

Vysoké nároky na hygienu a bezpečnost

Stejně jako ostatní potravinářské zpracovatelské podniky musely se i drůbežářské závody ještě před přijetím České republiky do Evropské unie plně přizpůsobit veterinární legislativě EU, která byla transponována do naší legislativy. To představovalo velké finanční náklady spojené jak se stavebním řešením, tak i s technickým vybavením podniků nejmodernějšími technologiemi na opracování drůbeže a s vysokými nároky na hygienu výroby a bezpečnost výrobků.

Při kontrolách evropských komisařů, které se uskutečnily v první polovině roku 2004, tedy ještě před přijetím ČR do EU, nebyly v provozech drůbežářských závodů shledány žádné závažné nedostatky. Také kontroly, které proběhly po vstupu ČR do EU nezjistily žádné závady. A to ani v oblasti hygieny, ani welfare, čímž se rozumí pohoda zvířat.

Úroveň jak českých chovů, tak i českých zpracovatelů drůbežího masa je vysoká, což potvrzuje zájem našich zákazníků doma i v cizině. V souvislosti s ptačí chřipkou je pak možné jen potvrdit, že drůbeží maso uváděné do oběhu je zdravotně nezávadné.

 

Do oběhu se nedostane nic závadného

Již několikrát se v tisku objevila informace, že virus ptačí chřipky se likviduje za jedinou vteřinu, a to již při teplotě 70 °C. Někdo však na základě této informace může vyvodit, že zde nějaké potenciální riziko existuje. Není tomu tak. Je to sice pravda, že virus ptačí chřipky je zmíněnou teplotou destruován, ale není nejmenší důvod předpokládat, že by se cokoli závadného mohlo dostat do oběhu. Právě díky státnímu veterinárnímu dozoru to není možné. A pokud jde o drobnochovatele drůbeže pro vlastní spotřebu, lze předpokládat, že když zjistí jakýkoli podezřelý projev onemocnění drůbeže, tak ji nebudou konzumovat a vyhledají veterinárního lékaře.

 

Při pohledu na to, jakou pozornost věnují média ptačí chřipce, si lze uvědomit několik skutečností. Je asi přirozené, že lidé mají obavy o zdraví své i o zdraví chovaných zvířat i o zdravotní nezávadnost jídla. Na druhou stranu je až smutné, jak někteří dovedou podléhat různým fámám a neopodstatněným obavám. Určitě by ke zklidnění, popřípadě k realistickému pohledu na věc, mohla stačit slova odborníků, v tomto případě veterinářů, ale není tomu tak vždy.

 

Jako důkaz, že státní veterinární dozor má opravdu situaci pod odpovídající a zodpovědnou kontrolou, může posloužit nedávná „aféra“ okolo nemoci šílených krav. Tehdy se publikovalo mnoho článků s obavami z ohrožení zdraví lidí, které se nakonec ukázaly neopodstatněné. Systém dozoru v chovech i na jatkách prokázal svou účinnost. To mohou zodpovědně potvrdit i naši chovatelé drůbeže a zpracovatelé.

 

Výtah ze článku MVDr. Františka Matesa, ředitele Sdružení drůbežářských podniků. Celý text: http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=24155

 Zdroj info ÚZPI


Hodnocení => průměr 084
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář