Na konferenci konané v Nizozemsku v roce 2005 bylo oznámeno založení Mezinárodní společnosti  pro mykotoxikologii se sídlem v ústavu CNR-IPSA v Bari (Itálie).
Řada příspěvků prezentovaných na konferenci  nabádala výrobce krmiv i chovatele k pozornosti, kterou by měli věnovat možné kontaminaci krmných surovin, krmiv a potravin mykotoxiny. Jako důvod mimo jiné uváděli v posledních letech celosvětově se zvyšující výskyt fusariových toxinů v obilninách. V řadě oblastí a zemí se budou zavádět přísnější pravidla a směrnice, která se budou týkat celého spektra  plísňových kontaminantů; opatření přijatá v EU se budou týkat maximálních povolených hladin pro určité toxiny a postupů užívaných pro odběr vzorků a analýzy. V souvislosti s mykotoxiny byla věnovaná pozornost ohromnému vzrůstu výroby biopaliv v USA a potenciálnímu riziku zvýšené koncentrace mykotoxinů ve vedlejších produktech vznikajících při výrobě etanolu z kukuřice.
Američtí pěstitelé kukuřice  přepokládají, že se výroba etanolu zvýší ze 175 mil. amerických galonů v roce 1980 na více než 4 mld. galonů v roce 2005 (více než 15 mld. litrů).  V zemi je již v provozu 90 podniků a dalších 30 má být zprovozněno  v roce 2006. K tomu, aby biopalivo vyrobené z kukuřice nahradilo roční spotřebu 450 mld. litrů benzinu by bylo potřeba zpracovat 1,1 mld. tun kukuřice ročně.
V roce 2005 bylo na etanol zpracováno téměř 16 % ze 300 mil. tun kukuřice vypěstované v USA. Při nejrozšířenějším způsobu výroby etanolu  fermentací vzniká hodnotný vedlejší produkt – sušené výpalky s vysokým obsahem energie a proteinu, které jsou vhodnou  složkou krmiv pro prasata a drůbež. V USA se ročně vyrobí v podnicích pro výrobu biopaliv  3,2 mil. tun  sušených výpalků a většina z nich se aplikuje do krmiv pro zvířata.
Obecně  se uvádí, že sušené výpalky mají nejen třikrát vyšší obsah živin, ale i  trojnásobnou koncentraci mykotoxinů. Účastnici konference byli vyzváni, aby podobně jako v potravinářské výrobě tak i ve výrobě etanolu používali bezpečnostní systém HACCP pro identifikaci a kontrolu hladiny mykotoxinů v kukuřici a v sušených výpalcích. Podle odborníků by u březích prasnic mohl být obsah  výpalků v krmivech   až 50 %,  u prasnic v laktaci a prasat ve výkrmu  20 % a u  odchovávaných prasat max. 5 %.
Podle dalších informací obsahuje kukuřice trvale  fusariové toxiny -  hlavně fumonisiny, které se často ve vysoké koncentraci vyskytují ve skladovaných  obilovinách. Kukuřice je na poli kontaminovaná fusariovými plísněmi  produkujícími deoxynivalenol (DON), známý také jako vomitoxin  a zearalenon (ZEA).
V Evropě se kukuřice obvykle zkrmuje dojnicím jako siláž z celých plodin, v níž se zvyšuje koncentrace původních kontaminantů. Hodnocení vzorků siláže odebíraných   v Nizozemí po tři roky ukázalo, že se kukuřičná siláž významně podílí na ohrožení    dojnic těmito mykotoxiny. Obsah DON dosahoval koncentrace až 3,1 mg/kg krmiva v pozitivních vzorcích (maximálními povolené hodnoty v Nizozemí jsou u dojnic 3 mg/kg krmiva). V kukuřičné siláži dosahovala maximální koncentrace ZEA 0,64 mg/kg krmiva (horní povolená hranice je 0,5 mg/kg  krmiva).
Pro výrobce krmiv by mělo platit, že by se  závadná koncentrovaná krmiva z komerčních zpracoven obilovin měla minimálně podílet na  celkovém riziku kontaminace dojnic mykotoxiny speciálně proto, že dojnice jsou krmené hlavně siláží a další pící, které tvoří až 80 %  přijatého krmiva zas den.
Z hlediska spotřebitelů se zdá, že určité množství toxinů DON a ZEA se může přenášet mlékem. Odborníci však dokazují, že nebezpečí nepříznivého vlivu fusariových toxinů na lidi konzumací obilovin je daleko větší než nebezpečí plynoucí ze spotřeby živočišných výrobků.
Feed Intern., 27, 2006, č. 3, s. 21-23           Zdroj info ÚZPI