Celková osevní plocha obilovin také poklesla o dvě procenta na 1,323 milionu hektarů. Vedle toho se snížil i odhadovaný výnos, který by podle statistiků měl dosáhnout 4,43 tuny. To by v porovnání s rokem 2011 bylo o 17 procent méně.

Loňský rok byl však rekordním. Z dlouhodobějšího pohledu tak propad produkce není tak veliký, jak by se na první pohled mohlo zdát. Z informací komoditního výboru AK však vyplývá, že jsou v rámci ČR poměrně značné rozdíly v postižení obilovin nepříznivými povětrnostními podmínkami. Jednoznačně nejhůře je postižen Jihomoravský kraj - 57 % ploch (95 000 ha), s předpokladem snížení výnosu o 60 %. Tyto údaje ještě překračují okresy Znojmo, Hodonín a Břeclav. V rozsahu poškození následují kraje Plzeňský - 33 % ploch (35 500 ha), Středočeský a Praha 30 % ploch (téměř 84 000 ha), s předpokladem snížení úrody o 25 % a Olomoucký 28 % ploch (27 300 ha), s předpokladem snížení úrody o 40 %. V ostatních regionech republiky je poškození méně výrazné a liší se. Celkově je v Č postiženo přibližně 21% osetých ploch.

Komoditní rada na základě předsklizňových zásob a předpokladu sklizně předpokládá, že se ceny udrží na stávající úrovni -potravinářská pšenice 4800 -5200 korun za tunu, krmná pšenice do 5000 Kč/t. Uvedené ceny se týkají ošetřeného, kvalitního obilí.
Zdroj: APIC-AK

Africký mor prasat se nedaří zastavit
Jen v posledních dvou týdnech přišla z Ruského Rosselchoznadzoru hlášení o šesti nových ohniscích afrického moru (AMP). Pět z nich se nachází v malých chovech prasat severozápadně od Moskvy a jeden ve Volgogradské oblasti, poměrně blízko k hranicím Ukrajiny. Podle zástupců veterinární správy není momentálně možné odhadnout, kolik bude v karanténním okruhu nutno porazit prasata. Evidence malých chovů není ani zdaleka dokonalá.

Minulý čtvrtek vyjádřila státní správa obavy, že opatření přijatá na úrovni oblastí jsou naprosto nedostatečná. Požaduje, aby byla v oblastech s ohnisky zavedena přísná karanténa a aby byli všichni ulovení divočáci, jež jsou pravděpodobně zdrojem nákazy, před konzumací vyšetřeni. Tento požadavek je však velmi obtížně prosaditelný.
Zdroj: PigProgress

Ještě k antibiotikům...
Článek v Euru o "Dopování prasat antibiotiky" jak se zdá řádně rozvířil hladinu. Svojí reakcí k tvrzením paní Táňi Králové přispěla i Státní veterinární správa. Je to zcela logické, protože v článku byla nepřímo obviněna z neúčinnosti kontrol. Mluvčí SVS proto uvedl, že: "Státní veterinární správa kontroluje jak chovatele, tak soukromé veterinární lékaře, a to z hlediska vedení evidence a dodržování ochranných lhůt. Tyto kontroly se uskutečňují na dvou úrovních, první přímo v chovech a druhá probíhá na jatkách při kontrole jatečných těl a posléze i produktů na obsah reziduí cizorodých látek. Pokud jsou zjištěna nadlimitní množství reziduí, tak se jatečná těla i produkty musejí neškodně odstranit. Jako doložení funkčnosti státního veterinárního dozoru lze uvést, že v rámci cíleného vyšetřování cizorodých látek a antimikrobik v tkáních hospodářských zvířat a v surovinách živočišného původu bylo například v letech 2010 a 2011 pozitivních nálezů 0, 68 % (tj. 18 vzorků ze zhruba 3 000 vyšetření). Z porovnání s výsledky z řady evropských zemí jsme i v tomto parametru jednou z nejbezpečnějších zemí EU."

Mluvčí dále uvedl, že se jedná o vážný problém, který však vyžaduje zejména objektivitu a odborný přístup. Antimikrobika jsou v chovech hospodářských zvířat používána především z toho důvodu, že je nutné v systému intenzivního chovu zvířat udržet dobrý zdravotní stav a užitkovost. Antibiotika přináší řadu potenciálních rizik, nicméně i řadu pozitiv, například minimalizaci četnosti výskytu infekčních onemocnění zvířat a jejich ekonomických dopadů. Celý systém musí směřovat k tomu, aby antimikrobika byla používána s plnou odpovědností a pouze v odůvodněných případech. K tomu činí SVS veškeré potřebné kroky.
Zdroj: SVS

Termíny dotací se pomalu blíží
S postupujícím rokem se blíží termíny dotací pro chovatele prasat. Seriál dotačních titulů zahajují šlechtitelské chovy - první v řadě jsou dotace pro chovatele přeštického černostrakatého jako genového zdroje, které mají rozhodné datum 31.8. s tím, že na Svaz chovatelů prasat musejí být žádosti zaslány nejpozději 14.9.2012. Následují dotace na unifikovanou testaci pro něž je rozhodující datum 30.9.2012.

Vedle dotací pro šlechtitelské chovy se však blíží i termíny dotací pro produkční chovy. Dotace z dotačního titulu 8. (tedy dotace na repopulace prasnic, ozdravení dochovů selat a dotace na kadávery) mají stejné datum - 30.9. Obzvlášť u dotací na likvidaci kadáverů je třeba si to uvědomit. Vzhledem k tomu, že bylo od počátku roku avizováno, že dotace nebude vyplácena, je třeba zkontrolovat, zda jsou k dispozici všechny administrativní náležitosti, aby bylo možno o dotaci požádat.
JS

BT plodiny v krmivech nepředstavují problém
Univerzita v Britském Notthinghamu zkoumala dopady dlouhodobého využívání biotechnologických plodin v krmivech pro hospodářská zvířata. Právě možné dlouhodobé dopady bývají totiž hlavním argumentem jejich odpůrců. Do výzkumu, který se skládal z 12 dlouhodobých pokusů (až dva roky) a z 12 pokusů zahrnujících několik generací zvířat byly zahrnuty GM rýže, kukuřice, brambory, soja a tritikále. Vědci u zvířat zkoumali biochemické znaky, histologické složení orgán, hematologické parametry a snažili se detekovat transgenovou DNA v těle zvířat.

Výsledky všech 24 pokusů neukázaly jedinou změnu, která by představovala nebezpečí pro spotřebitele nebo pro životní prostředí a v podstatě se dá říci, že ani žádné statisticky významné odchylky od normálu. Studie tedy prokázaly, ža biotechnologické plodiny jsou z hlediska výživy stejně hodnotné, jako jejich tradiční protějšky a nepředstavují žádné nebezpečí. Bohužel se ale nedá předpokládat, že by tyto výsledky byly důvodem pro změnu politiky EU a přístupu některých zemí. Jejich výhrady jsou spíše než na vědeckém poznání založeny na populismu a přístupu široké veřejnosti, která nemá o skutečně korektních informacích ani ponětí.
Zdroj: ThePigSite
Zpracováno SCHP 19.července.2012
www.schpcm.cz
info@schpcm.cz