Při nedávné debatě v České televizi se ministr zemědělství nechal slyšet, ať se lidé ptají chovatelů prasat, ti prý budou za vysoké ceny vepřového zodpovědní. Následující text přibližuje, jaká je cesta prasete od narození až po porážku, včetně možnosti stanovení ceny za těžkou a precizní práci.

Vema, a. s., dceřiná společnost Rabbit Trhový Štěpánov, se zabývá výrobou vepřového masa a dodává ho na Jatky Český Brod a Skaličan - Česká Skalice, které jsou součástí společnosti.

Proces výroby

Výroba však začíná o 175 dní dříve, a to se nepočítá doba březosti, která je 116 dní. Za necelého půl roku je prase vykrmeno. Tento půl rok je prase od selátka hýčkáno jako v bavlnce. Rodí se prasnicím v nově rekonstruovaném středisku Srní. V současné době tam chovají 1800 prasnic a 500 prasniček. Selátka tu pobývají asi 24 až 25 dní, při odvozu váží asi 6,5-7 kg a stěhují se do Řestok. Za necelé dva měsíce (50 dní) dorůstají do hmotnosti 25-30 kg. Poté směřují do výkrmny v Načešicích nebo Chroustovicích a po vykrmení na jatka. Mohlo by se zdát, že je to příliš složité a nákladné prasata převážet stále sem a tam, ale tato organizace a celá změna struktury se ukázala jako prospěšná. Každá kategorie prasat - od selat po odstavená selata a výkrm - vyžaduje jinou péči a hlavně jiná krmiva.

Svá prasata hýčkají

Prase je všežravec a může pozřít skoro všechno, ale pro ekonomický výkrm se ve všech provozech využívají kompletní krmné směsi českého původu obohacené o vitamíny a minerály pro každou kategorii jiné.

Prasata mají dokonce i své hračky. Každý pracovník se den co den po příchodu musí povinně osprchovat. Mimo pracovní dobu nesmí chodit nikam, kde jsou jiná prasata, a nesmí chovat prasata ani doma kvůli eliminaci rizika nákazy. Oblečení každému ze zaměstnanců pere podnik na své náklady. Zkrátka a dobře, nic není ponecháno náhodě a sprchovat se musí i veterinární dozor, který do provozu přijede.

Zemědělci cenu neovlivňují

Vraťme se ale k ceně. Vyskladňovací hmotnost prasat 115 až 118 kg se ukázala jako optimální ve vztahu k ekonomice, ale i ke kvalitě masa.

Rozhodujícím faktorem k určení ceny je zmasilost. Klasifikátor - specialista na jatkách - tuto hodnotu měří speciální jehlou nebo ultrazvukem. Nevynechá jediný kus prasete a náklady na klasifikátora jdou opět k tíži chovatele.

Nová cenová nabídka je známá každý pátek a platí pro celý následující týden. Pokud se dodavatelům zdají ceny příliš nízké, nemusí na ně přistoupit. Ale všechny jatky v okolí si obvykle cenu drží na stejné úrovni. Případný převoz zvířat na vzdálenější jatky by si stejně zaplatil chovatel.

Zemědělci jsou tedy ti poslední, kteří cenu mohou zásadně ovlivňovat. Proto, až vstoupí v platnost od 1. ledna 2013 novelizace legislativy o chovu prasat, stejně jako tomu bylo letos u slepic, není důvod obviňovat zemědělce. Této situace využívají především obchodníci, kteří raději levnější maso (často i méně kvalitní) kvůli svým ziskům dovezou. A záleží na nás - zákaznících - zda budeme důrazně požadovat maso české produkce, a tím dávat práci našim lidem, a na české legislativě umožňující rozeznat české produkty od cizích.

Měli bychom mít na paměti, že už dnes některé podniky věnují zvířatům a jejich nárokům na ustájení dostatečnou pozornost. Například Vema, a. s., tyto podmínky splňuje od roku 2010, kdy dokončila rekonstrukci střediska v Srní a Řestokách. Právě v těchto moderních halách firma chová prasnice, prasničky a odstavená selata. Doufejme tedy, že v Česku oblíbené „vepřo - knedlo - zelo“ zůstane dál pokrmem tradičním a bude se připravovat znovu jen z českých prasat.

Ing. Vanda Rerktorisová, ředitelka RAK Pardubice