Je zřejmé, že onemocnění, které způsobuje, znamená ekonomické ztráty kvůli ztrátě produkce a to především u skotu. Jedním ze základních příznaků u skotu je horečka a snížení dojivosti až o 50 %. Tyto klinické příznaky odezní během 3 – 5 dní a užitkovost se vrátí k původní úrovni. V populaci ovcí a koz jde především o výskyt vrozených vad až u 50 % novorozených jehňat.

            V posledních dnech jsme obdrželi informace o tom, že Schmallenberg virus byl zjištěn u hospodářských zvířat v dalších zemích EU. Kromě Německa, Belgie, Nizozemí, Lucemburska,Velké Británie, Francie a Itálie nyní ve španělské Andalusii a v Dánsku, kde byl překvapivě diagnostikován tento virus u přenašeče – savého hmyzu.

S blížícím se jarem a teplými dny asi budou obdobné zprávy častější. Státní veterinární správa o riziku tohoto onemocnění informovala chovatele skotu, ovcí a koz prostřednictvím krajských veterinárních správ. O tom, jak se onemocnění projevuje, jaké jsou příznaky, ale hlavně o povinnosti každé podezřelé zvíře vyšetřit. Na základě spolupráce s německým Löflerovým institutem má Státní veterinární ústav v Praze a Státní veterinární ústav Olomouc v současnosti jedinou diagnostickou metodu pro průkaz viru a je schopen provádět diagnostiku této nákazy.

            V současné době provádíme tzv. pasivní monitoring, který spočívá právě ve vyšetřování podezřelých krav, ovcí a koz. U malých přežvýkavců (ovcí a koz) je nutné vyšetřit ty potraty, kdy byl malformovaný (znetvořený) plod. K dnešnímu dni bylo vyšetřeno téměř 10 zvířat a všechny výsledky byly negativní.

            Takže s blížícími se teplými dny končí „ticho po pěšině“, pokud jde o Schmallenberg virus a musíme počítat i s eventualitou, že tato nákaza bude prostřednictvím „vektorů“, tj. savého hmyzu, zavlečena i na území ČR.

            O tom, jak jinak postupovat než monitorovat, dosud Evropská komise nerozhodla.