Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
agronavigator.cz , 27. srpen 2011
Ovlivňují dojicí roboty kvalitu mléka?
Ovlivňují dojicí roboty kvalitu mléka?
Vyšší frekvence dojení, jaká je při dojení mléčným robotem, může zvýšit podíl volných mastných kyselin v nadojeném mléce.
Více než 30 % dánských farmářů, kteří dodávají mléko do mlékárny Arla, dojí pomocí robotů, což přináší zpracovatelskému podniku nečekané problémy. Důvodem je vyšší obsah volných mastných kyselin v mléce krav dojených pomocí robotu, což způsobuje u mléka a z něho vyrobených mléčných výrobků cizí aroma. Dr. Jakob Holm Nielsen, výzkumný manažer mlékárny Arla Food před nedávnem na sympóziu v Itálii osvětlil pozadí problému. Díky mikrobiologické transformaci může dojít ke štěpení mléčného tuku, vzniklé volné mastné kyseliny pak negativně ovlivňují chuť a vůni mléka. Výzkumy v Nizozemí a v Dánsku prokázaly, že svoji roli může v příčině vzniku volných mastných kyselin sehrát i dlouhá transportní vzdálenost, kterou musí nadojené mléko urazit v mléčném potrubí bezprostředně po dojení.
Dalšími spolupodílejícími se faktory může být i nadměrné míchání vzduchu s mlékem při jeho čerpání nebo vyšší frekvence dojení za den - třikrát a více. Nizozemské výzkumy kromě toho také prokázaly, že se na vzniku problému nadměrného množství mastných kyselin ve finálním produktu mohou podílet i různá krmiva a systémy krmení. Automatizované systémy dojení se dostaly do hledáčku vědců především z důvodu vyššího stupně technologického vybavení a kratších intervalů mezi jednotlivými dojeními. Dr. Nielsen spatřuje hlavní problém v absenci speciálně zřízených dojíren vhodných pro automatizované dojicí systémy: „Mnoho mléčných robotů je dodatečně instalováno do stávajících stájí. Někdy musí být mléko čerpáno do tanku vzdáleného i více než 100 metrů. Tak dlouhá vzdálenost napomáhá vzniku volných mastných kyselin“.
Beeinflussen Roboter die Milchqualität?
DLG-Mitteilungen, 2011, č. 7, s. 8
Článek : 113303 ; Vydáno : 23.8. 2011 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová
Článek : 113303 ; Vydáno : 23.8. 2011 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová
Hodnocení
=> průměr 069