Metody používané v průmyslu k mytí vajec se začaly měnit a rozvíjet na konci šedesátých let dvacátého století. Dnes se dává přednost vysokorychlostnímu mytí vajec, kde se  pečlivě kontroluje teplota mycí vody, hodnota pH a vhodnost použití detergentů a sanitačních prostředků. Nicméně je třeba získat další informace ohledně zatížení vaječných skořápek bakteriálním znečištěním a ty pak využívat v průmyslu.
Ve studii z roku 2005 bylo uvedeno, jaké mikroorganismy se mohou vyskytovat na povrchu vaječných skořápek během expedičního a skladovacího procesu. V Georgii na jihovýchodě Spojených států amerických se postupně prováděl výzkum tří mikroorganismů, které lze nejčastěji nalézt na povrchu vaječných skořápek.
Vzorky byly rozděleny na X, Y a Z. Byly sbírány údaje o vejcích ve dvanácti místech výrobního procesu: u zásobníku, u vlhkého předmytí, prvního mytí, druhého mytí, sanitačního sprchování, sušičky, ošetření olejem, kontrolního vážení a prosvěcování, u vstupu a výstupu z pásu vedoucímu k opakovanému mytí a u baličky. Vejce se balí ze dvou různých pásů. Aerobní bakterie, kvasinky a plísně, Enterobacteriaceae, Escherichia coli a Salmonella byly sledovány na povrchu skořápek v každém z výše uvedených dvanácti kontrolních bodů.
Během probíhajícího procesu dochází ke snižování počtu mikroorganismů u všech skupin. Kvasinky a plísně se spláchnou hned v zásobníku, kde nejsou významnější rozdíly mezi jednotlivými vejci. Kontaminace skořápek je největší v zásobníku a u pásu pro opakovaný oplach.
Salmonella se nejčastěji vyskytuje na vaječných skořápkách v zásobníku, u opakovaného mytí a na pásu k opakovanému mytí. Salmonella se vyskytovala, ve třech opakováních, v množství od 0 do 48 % vzorků.
Vyšší koncentraci Salmonelly lze pozorovat během procesu než jsou vejce připravena k zabalení. Získané údaje naznačují, že komerční proces snižuje mikrobiální kontaminaci na povrchu vaječných skořápek (včetně Salmonelly).
Sledovaly se různé mikrobiální kontaminace mezi rozdílnými skupinami vajec. Vejce X byly nejstarší s nejvyšší kapacitou výroby. Také měly nejnižší pH mycí vody (10,0), u vajec Y a Z dosahovala hodnota 10,3 resp. 11,2. Dřívější výzkumy potvrdily, že pH má vliv na usmrcení mikroorganizmu.
Přežití Salmonelly ovlivňují také další faktory, jako je teplota a složení mycí vody a koncentrace železa. Znečištění organickými látkami a teplota mycí vody mohou mít také vliv na úroveň kontaminace mezi  jednotlivými skupinami vajec.
Uvedená studie bude mít skutečnou hodnotu pro americký průmysl. Je třeba lépe porozumět různým úrovním mikrobiální kontaminace vaječných skořápek. Jakákoli kontaminace může posléze, během delšího skladování, proniknout skrz skořápku dovnitř.

EGG INDUSTRY, 111, 2006, č. 2, s. 14
Zdroj info ÚZPI