Prioritní otázkou v chovu skotu je optimalizace náklad. Je nutné, aby poklesly náklady na krmení, ale současně musí být plně uspokojeny vysoké nároky špičkových zvířat. V tomto zdánlivém protikladu na bývá na významu zásobování zvířat minerálními prvky a je třeba hledat odpovědi na následující otázky:

• Jaké normy potřeby platí pro dojnice s mléčnou užitkovostí vyšší než 40 litrů?
• Je nutné doplňovat také vitaminy a stopové prvky?
• Přináší cílené přezásobení větší záruky?
• Měl by se zvýšit obsah minerálních látek v objemných krmivech prostřednictvím hnojení?

Chyby v této oblasti výživy mají přímý vliv na zisk. Po proteinu a energii jsou minerální látky dalším limitujícím faktorem ve výživě.

Platné normy potřeby minerálních látek jsou uvedeny v tabulce 1. Potřeba vápníku a fosforu stoupá v závislosti na nárůstu mléčné užitkovosti. Nejnovější výsledky nizozemských, německých a amerických výzkumů výživy špičkových dojnic potvrdily správnost stanovení normy potřeby fosforu, která je předmětem nejintenzivnějšího zkoumání s ohledem na vynaložené náklady a ochranu životního prostředí. V této normě není zohledněn obsah draslíku, protože se nedostatečné zásobování prakticky nevyskytuje. U sodíku je možné doporučené minimální množství zvýšit (+ 10 g/zvíře/den), protože nedostatečné zásobování organismu zvířat může mít velmi negativní vliv a mírný přebytek není nevýhodou ani z pohledu zvířete, ani nákladů a ani životního prostředí.

Tabulka 1: Doporučená hladina minerálních látek

Vzájemný poměr mezi hladinou vápníku k fosforu nebo sodíku k draslíku nemá vliv ani na zásobování laktujících, ani suchostojných krav. Přebytečné množství je vyloučeno z organismu exkrementy.

U suchostojných krav postačuje na pokrytí potřeb obsah 4 g vápníku a 2,5 g fosforu na kg sušiny. Vyšší zásoba fosforu nijak nesníží riziko vzniku poporodní parézy. Naopak význam v prevenci vzniku mléčné horečky má nízká hladina draslíku (méně než 15 g/kg sušiny) v krmné dávce zvířat připravujících se na porod.

Doporučení v oblasti stopových prvků se mírně liší pro odchov a dojnice (tabulka 2) a zahrnuje dostatečně vysoký bezpečnostní přídavek. Zvýšení dávek např. zinku ke zlepšení zdravotního stavu paznehtů nevede.

Tabulka 2: Doporučená potřeba stopových prvků

Hladina minerálních látek v objemných krmivech, zejména v travní siláži, je velmi rozdílná a závisí na regionu a pořadí seče. Protože zpravidla nejsou k dispozici výsledky podnikových analýz je třeba vycházet z průměrných hodnot v daném regionu u objemných a dalších jednotlivých krmiv.

Při dávce 100 g minerálního krmiva na kus a den postačují k bezpečnému zásobení zvířat vitaminy a stopovými prvky v základní krmné dávce hodnoty uvedené v tabulce 3. V případě, že jsou stopové prvky a vitaminy podávány ve vyrovnávacím krmivu, platí uvedené hodnoty pouze jako orientační.

Při krmení směsnou krmnou dávkou je nutné zvířatům podávat zvýšený podíl minerálního krmiva tak, aby byly plně pokryty potřeby na užitkovost.

U suchostojných krav je doporučováno zvýšit hladinu vitaminu E, podle potřeby je třeba doplnit také beta karoten.

Tabulka 3: Doporučené obsahy stopových prvků a vitaminů¹⁾

1)     na kg minerálního krmiva při denní dávce 100 g/kus

Vedle sestavování krmné dávky je neméně důležité také kontrolování stavu zásobování organismu zvířat minerálními látkami. Při výskytu konkrétních problémů je dobré provést analýzu krve, slin a srsti.

Top Agrar, 2006, č. 2, s. R 14 – R 17                                Zdroj info ÚZPI