Podle Státní veterinární správy České republiky (SVS ČR) jde v novele veterinárního zákona především o snížení administrativní zátěže a zvýšení bezpečnosti potravin živočišného původu. Ruší se povinnost vyžádat si veterinární osvědčení k přemístění hospodářského zvířete mimo území kraje, což znamená, že chovatel již nebude muset žádat krajskou veterinární správu.

Novela stanovuje se podmínky dodávání syrového mléka konečnému spotřebiteli prostřednictvím prodejního automatu a podmínky pro vyšetření syrového mléka (stanoví se např. frekvence a rozsah laboratorního vyšetření mléka určeného pro přímý prodej).

Umožňují se domácí porážky skotu mladšího 24 měsíců a jelenovitých z farmového chovu, což je podle ministra zemědělství Ivana Fuchsy změnou ve prospěch chovatelů hospodářských zvířat rozšiřující jejich možnosti a vycházející vstříc jejich požadavkům.

V novele se dále mj. stanovuje se odpovědnost uživatele honitby za vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře a ukládá povinnost uživateli honitby hlásit podání veterinárních léčivých přípravků volně žijící zvěři, ruší se možnost neoznačovat maso a masné výrobky pro provozovny maloobchodu podle § 24a veterinárního zákona. Významnou částí veterinárního zákona je pak úprava opatření ke zdolání nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k zabránění jejich šíření.

Zákon se dále zabývá otázkami odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, obsahuje základní podmínky výroby, uvádění do oběhu a používání veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků, a také upravuje náhradu nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami.

Pro případ dovozu zvířat, živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží ze třetích zemí se v novele ustanovuje jako jediné možné vstupní místo stanoviště veterinární hraniční kontroly. V Česku je to Pohraniční veterinární stanice v Praze - Ruzyni, která je součástí Městské veterinární správy v Praze.

Zdroj: SVS ČR