- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Kolabují chovy prasat
Vloni to bylo mléko. U něj se cena zlepšila a stav se díky letošní pomoci na základě článku 68 stav stabilizuje. Nyní jsou na tom zase nejhůře prasata. Tak, jako tomu bylo vloni v případě kravínů, nyní se uzavírají celé chovy prasat, které kolabují.
Příklady firem, které chtějí likvidovat chov prasat
-
Provem Havlíčkův Brod 2100 prasnic, celkem 25 000 prasat ve výkrmu, 70 zaměstnanců
-
Gigant Třeboň 1000 prasnic, celkem 10 000 prasat ve výkrmu
-
Unikom Kutná Hora 700 prasnic
-
Pigmal Malšice 500 prasnic
-
PŽV Strakonice likvidace chovů Mýšlovice, Kokořov, Kladruby s celkovou roční výrobou vepřového masa 7000 tun
-
Agrofert
-
Zemos: 350 prasnic
-
Zemědělská akciová společnost Záhornice (Kolínsko): 350 prasnic
-
Poděbradská Blata: 350 prasni
-
Věštice: 1200 prasnic
-
Valtrovice: 1000 prasnic
-
Černín a Bojanovice: 900 prasnic
-
Podniky , ve kterých se rozhodují o ukončení chovu
-
Bohemia Vitae: 1300 prasnic
-
Vrbka a Vroutek: 1000 tun prasat
-
Lipec: 1000 tun prasat
V čem je „zakopaný pes“ podle ředitele Jana Stibala
„Druhým velmi výrazným problémem je struktura jateckých podniků a způsob prodeje. V evropském kontextu jsou to menší jatka, se špatnou efektivitou, která prakticky neřeší vývoz a soustředí se na vlastní trh. I přes obdobnou cenu jatečných prasat nejsou schopny nabídnout půlky či díly v obdobných cenách a kvalitě. K tomu se řadí problém, že je malý rozdíl mezi cenou levných dílů a dílů kvalitních. To vede k tomu, že se k nám dováží velké objemy laciných mas pro zpracování. Naši přitom nejsou schopni vyvézt ty kvalitní díly, přestože v zahraničí jsou tyto partie výrazně dražší (2-3krát),“ vysvětlil dál Stibal.
K souboru vlivů na neutěšenou situaci v chovech prasata patří i zhoršený přístup k financování pod vlivem určité politiky bank, struktura podniků nevhodná pro systém dotací a další a další skutečnosti, které tvoří celý balík zátěže ztrpčující podnikání ve velkovýrobě vepřového masa. Navíc na tiskové konferenci v Pardubicích chovatelé poukázali v souvislosti s dioxinovou aférou v Německu na záplavu českého trhu laciným vepřovým masem z Německa. Ani to pro zklidnění českého trhu s vepřovým masem nepřispěje.
K zastavení pádu v chovech prasat zatím nebyla vůle
„Chovu prasat a českému vepřovému masu zvoní hrana a do této chvíle nebylo přijato konkrétní opatření k zastavení pádu. Vepřové maso je tradiční a základní složkou českého jídelníčku. Současný vývoj, který začíná být nevratný, pokládáme za nebezpečný vabank, který se vymstí a bude mít hluboké dopady na spotřebitele,“ shrnul obavy agrárníků jejich představitel, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.
Končí neperspektivní chovy, říká Andrej Babiš
„Skupina Agrofert dala v krátkém čase na rozvoj chovu prasat 100 milionů korun. Dnes máme řadu špičkových chovů, kde se dosahuje denních přírůstků 900-1000 gramů při spotřebě 2,6 kg krmiva. Vykazujeme jen jedno procento ročních úhynů a na prasnici je počet odchovaných selat v průměru 28-29. Přestože jde o špičkové parametry a vyrovnané partie jatečných prasat, která mohou závidět v řadě okolních zemí, nejsme schopni konkurovat dotovaným prasatům z EU. V řadě zemí se totiž z národních zdrojů prasata dotují, aniž se o tom hovoří. Jde potom o souboj rozpočtů, nikoli produkčních výsledků. Žádali jsme proto po státu, aby chovatelům prasat a drůbeže vyšel vstříc a u 150 tisíc tun obilí ze státních hmotných rezerv snížil nákupní cenu. V současné době jsou totiž ceny krmiv jednou z významných položek, které zvyšují náklady,“ řekl Jaroslav Faltýnek, ředitel zemědělské divize Agrofertu.
Proč ruší některé chovy Agrofert, vysvětlil stručně i majitel holdingu Andrej Babiš: „Rušíme jen ty chovy, které mají špatnou ekonomiku a nejsou perspektivní“.
Eugenie Línková