- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Velikost stáda ovlivňuje věk při prvním otelení
Počet laktací u dojnic z irských farem klesal v závislosti na rychlosti růstu velikosti jednotlivých stád.
Rychle expandující zemědělské podniky zpravidla svoje stáda zvětšují nákupem zvířat. Ve stádech střední velikosti se naproti tomu narodilo po umělé inseminaci více telat než v malých a velkých stádech. To jsou závěry novozélandských a irských vědců, kteří vyhodnocovali 1,63 mil. informací o laktacích dojnic z irských mléčných farem. Celkem bylo analyzováno 775 795 laktací od dojnic pocházejících ze 2 555 stád. Stáda byla rozdělena do tří skupin: 843 malých, 868 středních a 844 velkých stád. Za malá stáda byla považována stáda o 26 až 46 dojnicích, střední v rozmezí od 47 do 62 a velká s 63 až 137 dojnicemi. Stáda byla dále rozdělena podle rychlosti jejich růstu - vůbec, pomalu (3 krávy za rok) a rychle (8 krav za rok).
Výsledky: Rychlost růstu stáda neměla žádný vliv na produkci bílkovin a tuku, stejně jako na procentický obsah tuku v mléce. Procentický obsah bílkovin byl u rostoucích stád vyšší než u stád nerostoucích. Také 305 denní mléčná užitkovost vykazovala rozdíly. V nerostoucích stádech dosáhla v průměru 6 307 l, v pomalu rostoucích 6 242 l a v rychle rostoucích stádech 6 199 l mléka za normovanou laktaci. Průměrný počet dosažených laktací za jednu plemenici klesal v závislosti na růstu stáda (nulový růst: 3,0; pomalý růst: 2,9; rychlý růst: 2,6). Velikost stáda naproti tomu neměla žádný vliv na počet dosažených laktací na jednu dojnici.
Nejčastěji se v analyzovaných irských mléčných farmách rodila telata holštýnského plemene. Podíl telat masných plemen stoupal v závislosti na vzrůstající velikosti stáda a rychlejším růstu stáda. Délka mezidobí byla v malých a nerostoucích stádech nejvyšší. Věk při prvním otelení byl nejnižší ve velkých (776 dní) a rostoucích stádech (788). U malých stád byl průměrný věk při prvním otelení až 804 dní a ve středně velkých stádech přibližně 791 dní.
Dále vědci prokázali existenci negativního vzájemného vztahu mezi velikostí stáda a počtem krav, které porodily v průběhu prvních 56 dní sezóny telení.
Další informace jsou k dispozici na adrese www.bsas.org.uk
Herdengröße beeinflusst Erstkalbealter
Dlz primus rind, 2011, č. 12, s. 22 a 23
Zdroj: www.agronavigator.cz