Mikroelementy měď a zinek patří mezi esenciální látky. Zvýšené dávky těchto důležitých látek mají však negativní vliv na zatížení životního prostředí rezidui a proto byly vysoké dávky mikroprvků v odchovu selat předmětem kritiky.

Karence mědi má negativní vliv na velké množství orgánů a tkání, včetně systému krvetvorby. Vyvolává anémie, poruchy tvorby kostí, průjmová onemocnění, pokles příjmu krmiva, pokles živé hmotnosti a projevuje se depigmentací.

Zinek aktivuje různé druhy enzymů a podílí se zejména na replikaci buněk a vývoji chrupavek a kostí. Je také velmi důležitý pro tvorbu srsti, kůže a paznehtů. Typickým příznakem nedostatku zinku je kvantitativně nadměrné, ale kvalitativně nedostatečné zhorovatění kůže. Kromě toho nízká hladina zinku má negativní dopad na rychlost růstu zvířat a výskyt poruch plodnosti.

Ve snaze zodpovědět otázku, jak vysokou hladinu těchto mikroprvků je nutné zvířatům zajistit, provedl Dr. Jongbloed z Animal Science Group z nizozemského Lelystadu před nedávnem mezinárodní srovnání. Výsledky této studie prokázaly, že v odchovu selat a výkrmu prasat postačuje hladina 3 až 10 mg mědi a 25 až 100 mg zinku (viz tabulka 1).

Tabulka 1: Potřeba mědi a zinku pro selata a prasata ve výkrmu v různých zemích

Formulace potřeby těchto stopových prvků musí zahrnovat bezpečnostní přídavek a zabezpečit zásobování organismu v takové výši, která s vysokou jistotou nepřipustí redukci užitkovosti a výskyt karence.

Výsledky nizozemského výzkumu prokázaly, že vyšší dávky mědi a zinku mají negativní vliv na organismu zvířat nejenom v období odchovu, ale také v pozdějším výkrmu.

V tomto výzkumu bylo 360 hybridních selat po odstavu rozděleno do jednotlivých skupin po 20 kusech na základě hmotnosti, pohlaví a původu.

120 selat bylo přiděleno do „negativní“ skupiny, ve které starterové krmivo obsahovalo 20 mg Cu/kg a 70 mg Zn/kg. Starter byl podáván selatům do věku 63 dní z automatů ad libitum.

Dalších 120 selat patřilo do „change-over“ skupiny. Starter obsahoval s ohledem na následnou produkci 160 mg mědi a 100 mg zinku v kilogramu krmiva. Kromě toho obsahoval také ještě 40 mg antibiotického růstového stimulátoru.

Ve věku 63 dní byla všechna selata převedena na krmivo určené pro fázi výkrmu. Obě skupiny od tohoto okamžiku odstávaly identické druhy krmiv.

Výsledky uvedené v tabulce 2 ukazují, že selata z change-over skupiny dosáhla před začátkem výkrmu vyšší hmotnosti než selata z negativní skupiny.

Tabulka 2: Výsledky odchovu a výkrmu při různé hladině mědi a zinku v krmných směsích      

1) od odstavu ve 28 dnech věku do stáří 63 dní
2) 63. až 91. den

Vedle těchto skupin byla ještě skupina třetí tzv. pozitivní kontrola, ve které zvířata dostávala krmivo se zvýšenou hladinu mědi a zinku a růstový stimulátor až krátce před porážkou. Průměrná hmotnost zvířat z pozitivní kontroly byla úplně stejná jako v případě change-over skupiny a vyšší než v případě negativní skupiny. Spotřeba krmiva  v odchovu byla stejná ve všech třech skupinách (1,47).

V praxi bylo prokázáno, že je důležitější v krmné dávce dosáhnout vyváženého profilu aminokyselin než se soustředit jen na obsah lyzinu.  

Ve výzkumné stanici LWK Weser-Ems ve Wehnenu (Německo) byl v létě roku 2004 založen podobný pokus jako v Nizozemsku, ale s menším počtem zvířat. Do pokusu byla zařazena odstavená selata - trojplemenní hybridi pietren x (německé ušlechtilé x německá landrasa).

Růstové stimulátory v tomto případě nebyly použity ani v jedné skupině. Detailní rozdíly spočívaly v záměně probiotika BioPlus2b a betainu cholinchloridem v pokusné skupině (negativní skupině).

Přesně jako v nizozemském výzkumu byla zvířata rozdělena do skupin podle věku, pohlaví a hmotnosti.

Rozdíly v hmotnosti (1,8 kg) byly vyšší v porovnání s nizozemským výzkumem.

Prasata ve výkrmu rostla při nižším přísunu stopových prvků mědi a zinku v období odchovu lépe a také jejich celkový zdravotní stav byl stabilnější. Vylučování reziduí a tím znečišťování životního prostředí díky snížení hladiny těchto prvků v krmné dávce pokleslo o faktor 2 až 10.

DGS, 2005, č. 48, s. 49 - 53                           Zdroj info ÚZPI