Skutečná potřeba vody u dojnic a jaloviček závisí na hmotnosti, mléčné užitkovosti a teplotě okolního prostředí: Jistou roli hraje i obsah vody v krmné dávce. V tabulce jsou shrnuty směrné hodnoty získané z celé řady amerických studií.

 
Hmotnost zvířete (kg) Mléčná užitkovost (kg) Potřeba vody (l) v závislosti na teplotě vnějšího prostředí

 
Existuje řada varovných signálů, které poukazují na skutečnost, že krávy přijímají málo vody. Exkrementy jsou tuhé, zvířata produkují méně moči než obvykle. Příjem krmiva klesá. Rozbory krve prokazují vyšší hodnotu hematokritu. Nejprve je třeba vyloučit jiné příčiny dehydratace jako je horečka nebo příznaky otravy. Indikátorem nižšího příjmu vody může být i výrazný, nevysvětlitelný pokles mléčné užitkovosti. Také pití moči ostatních krav může posloužit jako signál. 

Nedostatečný příjem vody může mít celou řadu příčin:

• Nedostatek napáječek ve stáji nebo na pastvě.
• Špatně umístěné napáječky.
• Ne všechna zvířata mají k napáječkám přístup (konkurenční boj ve stádě).
• Povrchový proud v kovových napáječkách zvířata odrazuje od pití.
• Nedostatečná hygiena napájení (znečištěné žlaby, vedení – tvorba biofilmu).
• Voda není dostatečně čerstvá.
• Nedostatečná průtoková rychlost napáječek (kráva dokáže vypít až 25 l vody za minutu) – je nutné často kontrolovat, ideální je 20 l/min.

 
Ve stájích pro dojnice musí být k dispozici dostatečný počet napáječek. Žlabové napáječky by měly splňovat tyto směrné hodnoty:

• 10 až 20 cm délky žlabu na jednu dojnici,•min. jedna napáječka na 15 až 20 krav,
• 200 až 250 cm2 plochy napájení na 1 vysokoužitkovou krávu,
• minimálně 2 napáječky v malé skupině zvířat (suchostojné krávy apod.),
• cca 3 m volného prostoru okolo napáječky,
• hrana žlabu minimálně 70 a maximálně 80 cm od podlahy,
• hladina vody cca 5 až 7 cm pod hranou žlabu,
• jedna velká napáječka v čekárně (pokud existuje),
• ideální jsou nebo ploché vanové napáječky.

Pro mikrobiologické vlastnosti pitné vody díky chybějící směrnici pro skot a ostatní hospodářská zvířata platí stejné normy jako u pitné vody pro humánní spotřebu. Voda musí vykazovat i chemickou kvalitu – obsah nitrátů, železa apod. Analýza vzorků vody specializovanou laboratoří je vhodným prostředkem k prověření kvality vody. V případě používání vlastní studniční vody by se rozbor vody měl provádět jedenkrát za tři roky.

Die Formel für Gesundheit und Wohlbefinden Neue Landwirtschaft, 2010, č. 11, s. S 21 a 22

Zdroj: www.agronavigator.cz