Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
František Mariánek, 22. leden 2011
Trpí zdravotní stav vemene při změně chovatelských podmínek?
Trpí zdravotní stav vemene při změně chovatelských podmínek?
Dočasně může u krav po změně způsobu chovu dojít k narušení zdravotního stavu mléčné žlázy.
Vazné ustájení, volné ustájení, dojicí robot – jak ovlivňují zdravotní stav vemene když dojde ke změně chovného systému? To zjišťovali finští vědci na 180 mléčných farmách. 88 farem změnilo systém chovu z konvenčního na automatizované dojení. 29 z toho předtím mělo vazné ustájení a 59 volné ustájení. Z vazných stájí na volné ustájení s konvenčním způsobem dojení přešlo 94 zemědělských podniků. Jako parametr zdravotního stavu byly hodnoceny záznamy dat o množství vyprodukovaného mléka, jeho složení, počtu somatických buněk, velikosti stáda, plemenné příslušnosti a datumu otelení před a po změně způsobu chovu.
Krávy původně ustájené ve vazných stájích po přechodu na volné ustájení vykazovaly nižší mléčnou užitkovost a vyšší počet somatických buněk. Podíl krav se zvýšeným rizikem buněčných elementů (nad 200 000/ml) byl po přestavbě podniku na automatizovaný systém dojení vyšší než u robotizovaných mléčných farem. Dva a tři měsíce po přechodu na dojení mléčným robotem byl podíl krav, které prokazovaly nově zvýšený počet somatických buněk, významně vysoký.
Rozsáhlé změny, jaké provází přestavbu vazného ustájení na automatizovaný způsob dojení proto vyžadují relativně dlouhou dobu k tomu, aby si zvířata přivykla. Vysoký počet somatických buněk v tankovém mléce na farmách, které zavedly dojení robotem může být vysvětlen nedekovanými případy mastitidy.
Leidet die Eutergesundheit beim Haltungswechsel?
DLG-Mitteilungen, 2010, č. 10, s. 10
Článek : 106608 ; Vydáno : 15.12. 2010 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová
Zdroj:www.agronavigator.cz
Článek : 106608 ; Vydáno : 15.12. 2010 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová
Zdroj:www.agronavigator.cz
Hodnocení
=> průměr 111