František Mariánek, 28. leden 2011
Alternativy drahých obilovin
V Německu roste zájem chovatelů dojnic o zařazování alternativních krmných komponent – vedlejších produktů z výroby škrobu, cukru a bioetanolu.
Autor : Ing. Dana Nehasilová
V čase vysokých cen pšenice nebo ječmene se vždy vynoří otázka jejich substituce v krmných dávkách hospodářských zvířat. Odpověď na ni zajímá nejenom chovatele, ale i výrobce krmných směsí.
 
Sušené řízky
Zpravidla sušené, volné nebo peletované nemelasované řízky obsahují cca 5 % cukru. Melasované řízky mohou obsahovat mezi 10 a 28 % cukru a jsou proto také bohaté na vlákninu (12 až 20 %). Vysokoenergetické řízky se vyznačují vysokou stravitelností při relativně rovnoměrném uvolňování energie. Při nákupu byl měli chovatelé dojnic hledět vedle podílu cukru také na obsah popelovin nerozpustných v HCl, který je v závislosti na kvalitě cukrovky a zpracování velmi variabilní.
Pelety se prodávají ve dvou variantách – standardní velikosti (10 až 12 mm) a jako tzv. minipelety (6 mm). Tyto jemné pelety obsahují méně než 16 % cukru a jsou díky své velikosti vhodné i pro použití v krmných stanicích. Dávka se pohybuje mezi 2 až 4 kg na krávu za den.
 
Starý chléb a pečivo
Starý chléb je vhodný ke zkrmování dojnicím. Předpokladem je bezpečná kvalita po stránce hygienické. Především u vlhčích výrobků je nutné dávat pozor na možné riziko vzniku plísní. Se zkrmováním chleba jsou zpravidla spojeny vyšší pracovní náklady (doprava, uskladnění, odstraňování obalů, apod.), což je nutné vedle kolísajícího obsahu živin zohlednit při kalkulaci.
Pozornost je třeba věnovat i obsahu sodíku a tuku, který může být u některých typů pekárenských výrobků vysoký. To platí také pro obsah sacharidů (cca 70 %). Při denní dávce 2 až 3 kg/kus/den musí být u tak odlišných průmyslově vyráběných produktů zajištěna kontinuální disponibilita.
 
Řepkové pokrutiny
Odlišnosti výrobních procesů v centrálních a decentralizovaných olejných mlýnech vedou k velkému kolísání ve složení a kvalitě tohoto produktu. Podle výsledků monitoringu UFOP se pohybuje průměrný obsah glukosinolátů (GSL) mezi 14,4 až 15,3 mmol/kg, což je 2 až 2,2 x více v porovnání s řepkovým šrotem; obsah hrubého tuku je vyšší dokonce 2,8 až 4,7krát. Zejména decentralizované lisovny vykazují extrémně široké rozmezí v obsahu „zbytkového hrubého tuku“, které se pohybuje od 9 do 29 %. Zbytkový tuk se v bachoru dojnic uvolňuje a při jeho nadbytku dochází k poškození mikroorganizmů produkujících acetáty. Následkem toho klesá stravitelnost vlákniny, příjem krmiva a také podíl mléčných složek. Mez tolerance obsahu hrubého tuku v celkové krmné dávce je asi 800 až 1000 g/kus/den (40 až 50g/kg sušiny). Množství tuku v pokrutinách je rozhodujícím faktorem pro jeho dávkování.
Rozhodující pro použití v krmení dojnic je množství proteinu využitelného ve střevním traktu (nXP) a podíl nedegradovaného proteinu (UDP). UDP podíl se v řepkových pokrutinách pohybuje okolo 20 % (sojový a řepkový šrot 30 %).
 
Tabulka 1: Množství řepkových pokrutin v závislosti na obsahu tuku
 
 
Množství, které je možné zařadit do krmné dávky, na ks/den, v kg
 
 
1
2
3
4
 
% tuku
Příjem hrubého tuku na krávu a den, v gramech
 
Řepkové pokrutiny
 
8
80
160
240
320
15
150
300
450
600
22
220
440
660
880
29
290
580
870
1160
 
Obilné výpalky
Obilné výpalky, především pšeničné, ječně, žitné nebo kukuřičné, jsou vedlejšími produkty při výrobě bioetanolu. Výpalky se zpravidla suší a peletují, což usnadňuje dopravu, uskladnění a také nakládání s nimi při krmení. Navíc se sušením zvýší obsah proteinu, jeho obsah je pak srovnatelný s řepkovým a sojovým šrotem. Problémem výpalků je výrazné kolísání živin (především proteinu) ve výsledných produktech, které je ovlivněno celou řadou faktorů, zejména výrobním procesem.
Žitné lisované výpalky ve výživě  vysokoužitkových krav
Experimenty v LLFG Iden prokázaly, že je možné zařadit lisované žitné výpalky do krmných dávek vysokoužitkových krav aniž by došlo k negativnímu dopadu na jejich užitkovost. Jak dalece je možné tímto krmivem nahradit obiloviny nebo částečně nahradit proteinová krmiva, bylo předmětem zkoumání odborníků v LfULG Kölitsch. Výsledky prokázaly, že je možné bez problémů zařadit do krmných dávek až 10 % žitných výpalků. Je však nutné před zařazením produktu věnovat pozornost obsahu mykotoxinů  - jako orientační limitní hodnota je u skotu uváděna hranice 2,0 mg DON a 0,25 mg ZEA v kg krmiva.
 
Lisovaná bramborová drť
Toto krmivo bylo v posledních letech na farmách mléčného skotu zařazováno do krmných dávek stále častěji. Obsahuje zpravidla 14 až 15 % sušiny, je bohaté na škrob (cca 38 %) a energii (asi 7,3 MJ/NEL kg sušiny), ale chudé na protein a neobsahuje žádnou strukturálně významnou vlákninu. Škrob se v bachoru pomalu rozkládá a je pro přežvýkavce použitelný ze 100 %. Do krmné dávky dojnic je možné zařadit 10 až 15 kg drti. Vedle nezbytného vyrovnání struktury KD je nutné doplnit minerální a stopové prvky.
 
Siláž z lisovaných řízků
Lisované řízky (25 až 28 % sušiny) jsou velmi vhodné k silážování. Je však nutné je zesilážovat velmi rychle ještě teplé (40 až 45 oC) a pečlivě zakrýt, vhodné jsou především silážovací vaky. Průměr je třeba zvolit podle velikosti stáda tak, aby mohl být realizovaný denní posuv frézy v rozmezí 0,3 až 0,5 m. Silážní vak musí být osazen ventilem, aby bylo možné odpouštět vznikající fermentační plyny. Se zkrmování je možné začít nejdříve po 6 až 8 týdnech, kdy siláž ochladne. Koncentrace energie s lisovaných řízcích se pohybuje okolo 7,5 MJ/kg sušiny. Obsah proteinu je s 11 % relativně nízký. Při sestavování krmné dávky je třeba zohlednit vyrovnání strukturních komponentů. Maximální dávka u krav je 5 kg sušiny/krávu/den, u skotu ve výkrmu může tvořit téměř 30 % celkového příjmu krmiva.
 
Vysoká cena jadrných krmiv a sestavování krmné dávky
V porovnání se stejným obdobím loňského roku jadrná krmiva pro chov dojnic v říjnu enormně zdražila. Náklady na nákup pšenice stouply z 9,4 na 15,5 €/q, tj. téměř o 65 %, řepkový extrahovaný šrot zdražil z 16,0 €/q na 24,5 €/q, tj. více než o polovinu. Náklady na pořízení kukuřice na zrno se téměř zdvojnásobily. V rámci výpočtu krmné dávky v letošním roce bylo vydáno za nákup krmných komponent okolo 20,1 €/q, zatímco v roce 2009 to bylo 10,3 €/q.
Jaké dopady to má na praktické konstruování krmné dávky ukazuje následující tabulka č. 2. Směsná krmná dávka (TMR) na bázi objemných krmiv sestávala z 50 % z travní a kukuřičné siláže (sušina) byla kalkulována na užitkovost 30 kg mléka při příjmu krmiva ve výši 20,6 kg/suš./ks/den. Procentuální poměr mezi objemnými a jadrnými krmivy činil 70:30.
Aby byl vliv vyšších cen jadrných krmiv zřetelnější, náklady na objemná krmiva byly kalkulovány jako konstantní. Pokud se zohlednily jen čisté náklady na jadrná krmiva krmné dávky, podražila oproti loňskému roku o dvě třetiny. Vztaženo na celkovou krmnou dávku činilo zvýšení nákladů okolo 50 centů na kus a krmný den; rozpočet na produkci činí 2 centy na kg mléka.
 
Tabulka 2: TMR na produkci 30 kg mléka (€)
 
kg sušiny/krávu/den
2009
2010
Travní siláž
17,0
1,09
Kukuřičná siláž
24,0
1,23
Krmná sláma

0,4

0,04
Náklady na objemná krmiva (€)
 
2,36
Řepkový šrot
2,4
0,38
0,59
Krmná pšenice
3,0
0,32
0,53
Kukuřice na zrno
1,0
0,10
0,20
Močovina
0,06
0,03
Minerální krmivo/dobytčí sůl/ krmný vápenec
 
0,21
 
0,07
Náklady na jadrná krmiva (€)
 
0,91
1,42
Náklady celkem (€)
 
3,27
3,78
v €/kg mléka
 
0,11
0,13
Zdroj: Bonsels
 
DLG-Mitteilungen, 2010, č. 11, s. 17

Hodnocení => průměr 075
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář