Jednu z nejmodernějších stájí pro chov skotu v České republice lze najít v Božicích na Znojemsku. Rodinná farma Klíčových používá nejmodernější technologie. Nejnověji také automat, který zcela bez zásahu člověka dojí krávy. Ty si pro podojení chodí samostatně, v podstatě kdykoli se jim zachce. Holandský robot s názvem Astronaut působí především na laika jako sci-fi. Soukromé podnikání v branži, která je v republice spíše na ústupu, představuje mladý zemědělec Marek Klíč.

Od jakého data se odvíjí historie vašeho podnikání? Navazovali jste na tradici jiného družstva, nebo vaše farma vznikla takzvaně na zelené louce?

V roce 1993 jsme zprivatizovali bývalé zemědělské družstvo. U základů Zemědělského družstva Božice – Borotice stál můj otec, který v původním družstvu pracoval jako zootechnik. Začínali jsme asi s patnácti zaměstnanci. Od místních jsme získali půdu do nájmu, část jsme získali v restituci. Ponechali jsme si krávy, získali jsme základní techniku. Samozřejmě jsme si museli vzít úvěr, stroje jako například traktory či kombajn byly na leasing. Půdu dodnes nakupujeme na splátky od státu. Dnes splácíme úvěr v hodnotě dvaceti milionů za rekonstrukci kravína.

Vás živí pouze živočišná výroba? Chov krav dnes není příliš v módě...

Snažíme se dělat jak zemědělskou, tak rostlinnou výrobu. Jsme v oblasti, která trpí hodně suchem. Máme bohužel nízké výnosy, takže v rostlinné výrobě je v případě potřeby nahradí krávy a mléko, když jsou nízké výkupní ceny mléka, podrží nás rostlinná výroba.

Můžete přiblížit velikost svého chovu a roční obrat družstva?

Roční obrat máme kolem šesti až sedmi milionů korun. Chováme osmdesát kusů dojných krav, dále na vykrmení telata a od letoška také býky na výkrm. Po krachu znojemské mlékárny, kde nám zůstalo nezaplaceno asi jeden a půl milionu korun, dodáváme do mlékárny v Jihlavě. Dnes dojíme aktuálně osmapadesát krav, které denně dávají celkem tisíc dvě stě litrů mléka.

Jak se vaše družstvo vyvíjelo? Máte nyní více zaměstnanců nebo méně?

Zpočátku jsme chovali i prasata. Kvůli vysokým nákladům na zaměstnance jsme po rekonstrukci snižovali stavy. Z původních asi patnácti zaměstnanců dnes v podniku pracuje šest zaměstnanců včetně účetní. Po rekonstrukci kravína zůstali z osmi lidí pouze dva zaměstnanci. Všechno se předtím dělalo manuálně. Byly tu krmičky i dojičky. V současnosti je tady nutný jen jeden člověk na dohled a jednoduché činnosti jako vizuální kontrola či výměna filtrů u dojicího automatu. A samozřejmě se tento člověk věnuje i telatům.

U toho automatu či robota na dojení bychom mohli chvíli zůstat. Je to něco velmi moderního a futuristického...

Na mléčné farmě provádíme dojení krav pomocí automatu holandského výrobce. Dojení tímto robotem funguje čtyřiadvacet hodin non-stop a nahradí práci šesti lidí. Automat má každou krávu plně pod dohledem. Každá dojnice má na obojku čip s identifikačním číslem. Monitorován je průtok mléka při dojení, množství nadojeného mléka, produkce dojnice, případný pokles i to, zda kráva nemá například zánět. Počítač vyhodnocuje kvalitu mléka, upozorní samozřejmě na skutečnost, že kráva není zcela fit.

Bylo těžké krávy na automat naučit?

Krávy už jsou po půlroce na robotické dojení téměř zvyklé. Chodí si na automat zcela samostatně a dobrovolně. Naučit je tam samostatně chodit nám trvalo asi pouze týden. Mají v kravíně naprosto volný pohyb. Když kráva chce, tak si lehne, když chce, jde se napít nebo nažrat nebo se jde podojit. Jediné omezení dojení je závislé na produkci mléka či v jaké fázi laktace dojnice právě je. Takže k podojení může přijít maximálně třikrát až čtyřikrát za den. Dojení je, jak jsem již uvedl, čtyřiadvacet hodin non stop.

Chov krav dnes není zcela běžným způsobem farmaření na Znojemsku. Máte nějakou konkurenci?

Na Znojemsku jsme nyní asi jedni z deseti chovatelů krav. Letos jsme provedli rekonstrukci dvou kravínů. Z jednoho, který je po demolici, je nyní teletník pro ustájení našich telat.

Používáte kromě supermoderního robota na dojení také nějaké další technické vymoženosti?

K dispozici máme například automatické ovládání teploty a přísunu čerstvého vzduchu do stájí. Vše ovládá meteostanice. Pokud dojde k zahřívání stáje, automaticky se svine boční plachta, nahrazující svým způsobem zeď a zajistí tak přísun čerstvého vzduchu do stáje.

Jaké máte plány a vize do budoucna?

Chtěli bychom především rozšířit prodej syrového mléka širšímu okruhu obyvatel. Dnes máme jen jeden prodejní automat, který je přímo v objektu mléčné farmy. Rádi bychom je měli ve městech, především ve Znojmě. Také bychom rádi dobudovali sklad krmiva, tedy seník a silážní jámy. Množství dojnic zatím navýšit neplánujeme, protože po rekonstrukci máme kapacitu zcela naplněnou. Uvažujeme ještě o navýšení počtu býků.