František Mariánek, 12. září 2010
Zprávy SCHPCM
Zákon o významné tržní síle opět pod palbou

Okolo zákona "o významné tržní síle" opět narostly otazníky. Maloobchodní řetězce si na zákon stěžovaly v Bruselu a Evropský soudní dvůr bude jednat o jeho zrušení. Rovněž z ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zemědělství se nesou řeči o nutnosti znovu celý zákon zvážit a případně upravit.

Zákon sám o sobě dosud mnoho změn nepřinesl. Vymáhání této normy je obtížné a dlužno říct, že i bezzubé. To samo o sobě by však rozhodně nemělo být argumentem pro jeho rušení, ale spíše hledání takových mechanismů, které by skutečně zajistily ochranu výrazně menších a závislých před dominantními partnery. O tom, že je jednání mnohých maloobchodních řetězců na hraně či za hranou morálky, prakticky nikdo nepochybuje. Jejich dodavatelské bonusy, jak elegantně a zcela veřejně tyto praktiky nazývají, jsou celkem podstatnou složkou jejich příjmů a zcela neoprávněně přenášejí vlastní podnikatelské riziko na dodavatelské subjekty.

Zákon toho až dosud nedokázal moc změnit a je jasně patrné, že je třeba spíše snaha než zákon.
JS

Ceny krmiva je třeba zohlednit
V tom smyslu vyznívá výzva evropského sdružení zemědělců COPA-COGECA. Na základě analýzy vývoje ceny krmných obilovin dospěla COPA-COGECA k závěru, že zvýšení cen obilovin by odpovídalo zvýšení ceny směsí o 27%, což při promítnutí do nákladu na 1 kg vepřového masa znamená nárůst nákladů o 16,2%. Vývoj ceny jatečných prasat v současnosti ukazuje, že dochází k obvyklému cyklickému poklesu. Průměrná cena od počátku roku se přitom pohybuje hluboko pod pětiletým průměrem.

Vzhledem k tomu, že ve všech zemích prodělali chovatelé v posledních letech významné ekonomické ztráty a teprve začínají napravovat pošramocené cash-flow, může mít propad cen pod nákladovou úroveň dramatický dopad na celý chov prasat a drůbeže. Je proto nezbytné vyvinout maximální snahu o zvýšení ceny jatečných prasat napříč celou EU a zároveň upozorňovat politické vedení na úrovni EU i jednotlivých členských zemí na nebezpečí existující v sektoru chovu hospodářských zvířat.
Zdroj: COPA-COGECA

České potraviny zlešují svoji pozici
Obchodní řetězce mírně zvyšují podíl českých produktů ve své nabídce, nebo o tuzemském původu svého zboží alespoň začínají z marketingových důvodů hovořit. Lidé před potravinami z dovozu dávají přednost domácím produktům.

Obchodníci podle ankety ČTK tak nejspíše reagují na to, že část zákazníků se kromě ceny potravin začíná zajímat také o jejich původ. >Nerad bych se mýlil, ale jsem si téměř jist, že reagují (řetězce) na změny chování spotřebitele a na kampaň, která sílí a která se vztahuje k českým potravinám,> řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. To potvrzují také obchodníci.

>Čeští zákazníci, pokud mají na výběr, raději preferují produkty lokální výroby,< uvedl mluvčí obchodního řetězce Ahold Lukáš Hora. Nadnárodní společnosti provozující v ČR své prodejny přitom čelí dlouhodobé kritice zemědělců a potravinářů mimo jiné proto, že je levnými dovozy údajně ničí.

Tesco před několika měsíci dokonce začalo označovat české výrobky v regálech speciálními terčíky >Vyrobeno v ČR
Zdroj: ČTK

Diskuse o podobě evropského rozpočtu začíná
Letošní podzim bude pro představitele EU znamenat jednu z nejobtížnějších debat o rozpočtu, které kdy vedli. Ekonomická krize vyžaduje škrty i na úrovni EU a navíc i přehodnocení některých opatření, která platí již dlouhou dobu (anglický rabat). Protože Společná zemědělská politika je jedním z největších konzumentů rozpočtu, bude se logicky velmi diskutovat i o něm.

V současnosti jde do zemědělství 40% rozpočtu unie. "Výdaje na zemědělství by měly představovat zhruba třetinu evropského rozpočtu, ale ne většinu," uvedl komisař pro rozpočet Janusz Lewandowski. "Máme-li kredibilitu rozpočtu obhájit, musíme podporovat trend snižování výdajů na zemědělství. Stojí za ním ale silná lobby a důležitou součástí evropského rozpočtu tedy zůstane," dodal.

Diskuse o celém rozpočtu je však na počátku. Politiky zřejmě čeká velmi horký podzim a zima.
Zdroj: Euroactiv.cz

Další kolo omezování antibiotik v Dánsku
Dánští producenti vepřového masa nyní vyhlásili dvouleté dobrovolné pozastavení používání základních antibiotik - cephalosporinů, jejichž používání je důležité v nemocnicích. Cílem je napomoci v omezení vytváření rezistentních bakterií, které je v Dánsku v současnosti na vzestupu.

Tento krok následuje po plošné snaze o snížení využívání antibiotik v chovech, která se odehrála před několika lety. Dánský veterinární a potravinářský úřad stanovil limity a plánuje, že pokud bude zjištěno překročení těchto limitů, musí farmář ve spolupráci s veterinářem předložit plán pro snížení, ke kterému navíc musí dojít během následujících 9 měsíců. V případě nesplnění budou následovat sankce.

Dánský veterinární a potravinářský úřad dále zveřejnil seznam 50 dánských veterinářů, kteří předepisují nejvíce antibiotik. Někteří z uvedených veterinářů se však brání, že takový seznam je zcela bezcenný, protože nezohledňuje, jak velký region/počet zvířat příslušný veterinář ošetřuje. Spotřeba antibiotik k ošetření prasat stoupla v Dánsku v r. 2009 o 11,5 %, zatímco počet prasat jen o 3 až 4 %.
Zdroj: Agronavigátor

"Potravinová krize nehrozí", říká FAO
Asistent generálního ředitele FAO Hafez Ghanem řekl, že "na základě informací z trhu je možné vyhodnotit situaci jako velmi odlišnou od roku 2007-2008. I přes propad produkce pšenice v Rusku je sklizeň obilovin historicky třetí nejvyšší a také zásoby jsou velmi vysoké. Proto nevěříme, že by mohla hrozit nová potravinová krize."

Podle Ghanema je současný trh s potravinami velmi rozkolísaný a všichni hráči by měli hledat cesty, jak se s tímto kolísáním vyrovnávat a jak ho případně stabilizovat. FAO nevidí žádné důvody k obavám z nového vzniku potravinové krize a to ani přes to, že Rusko prodloužilo zákaz vývozu až do roku 2011. Organizace spojených národů bude v každém případě vývoj nadále velmi pečlivě sledovat.

S těmito informacemi korespondují i údaje z Evropské komise. Podle jejích zástupců je očekávána v EU sklizeň přibližně 275 mil. tun, což spolu s dovozy a zásobami představuje objem 340 mil. tun. Tento objem dalece přesahuje očekávanou celkovou poptávku na úrovni 280 mil. tun.
Zdroj: The PigSite
Zpracováno SCHP 8.září.2010
www.schpcm.cz
info@schpcm.cz



Hodnocení => průměr 117
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář