Před nedávnem bylo znovu povoleno zkrmování krevní plazmy odstaveným selatům. Tím se otevírají nové šance v oblasti prevence, protože 1. ledna letošního roku vstoupil v platnost generální zákaz zkrmování antibiotických růstových stimulátorů. Krevní plazma také pozitivně ovlivňuje užitkovost. Nemá sice žádné antibakteriální účinky, ale podporuje příjem krmiva a působí preventivně proti vzniku průjmových onemocnění, jak dokládají krmivářské pokusy uskutečněné v německém centru Haus Düsse a v Nizozemsku.
V experimentech prováděných v centru Haus Düsse bylo selatům přidáváno do „uvítacího“ krmiva 8 % a do krmiva pro odchov 3 % krevní plazmy (APC 920). Výsledkem bylo zvýšení denních přírůstků živé hmotnosti o 10 % a pokles případů průjmových onemocnění.
Tato krmná komponenta je ale příliš drahá. Pokud je do krmiva přidáván sprejově sušený plazmový protein u selat v hmotnostní kategorii od 5 do 12 kg v množství 5 %, dojde ke zvýšení nákladů na krmení o 1,25 EUR na jedno sele. Pokud chce podnik toto krmivo zařadit do krmného plánu musí se stejně jako v případě rybí moučky zaregistrovat na příslušném úřadě. A musí bezpodmínečně zabránit možnosti  kontaminace krmiva určeného po výživu skotu.
Jednodušší a cenově výhodnější je použití tzv. proteinových hydrolyzátů, které vznikají při exploataci heparinu ze střev. Použití proteinových hydrolyzátů je povoleno u všech druhů hospodářských zvířat a jejich stabilizující efekt je srovnatelný s působením krevní plazmy. Výhodou je rovněž jejich cena, která je nižší o 30 %.

Top agrar, 2005, č. 1, s. S 16                               zdroj info ÚZPI