Jeho symptomy jsou hlenovitý, hnisavý výtok; k narušení celkového zdravotního stavu však nedochází, ale k významnému zhoršení parametrů plodnosti ano. Díky aplikaci prostaglandinu ve 14denním odstupu může být vyvolána říje. U mnoha zvířat dochází během 4 až 6 týdnů post partem k vyléčení vlastními silami organismu. Z toho vydedukovala dr. Ulrike Falkenbergová ze Svobodné univerzity v Berlíně následující: v zemědělských podnicích  s nízkým počtem nemocných zvířat postačuje zahájit léčbu v průběhu šestého týdne. Díky do té doby spontánně léčenému zánětu dělohy je možné výrazně snížit náklady, které je  nutné vydat za veterinární ošetření a medikamenty. V podnicích, kde se častěji vyskytují chronické záněty dělohy je třeba zvířata vyšetřit již v průběhu čtvrtého týdne po porodu.
Při subklinické formě zánětu dělohy není možné u postižených zvířat pozorovat žádné vnější příznaky nemocnění. Tato forma onemocnění však ovlivňuje velmi negativně jejich následnou plodnost. Subklinickou formou zánětu dělohy je možné diagnostikovat pomocí ultrazvuku a vyšetření děložních buněk, uvedl dr. Mark Drillich z Berlínské univerzity. Vzorky buněk děložní sliznice na cytologické vyšetření se odebírají pomocí malého kartáčku (cytobrush).  Pomocí obou vyšetřovacích metod  bývá ve zdánlivě zdravém stádu diagnostikován výskyt subklinické formy onemocnění u téměř poloviny populace. Dosavadní výsledky léčby jsou velmi nadějné: zlepšení parametrů plodnosti je možné dosáhnout jak pomocí prostaglandinu, tak také pomocí enzymatického preparátu. Účinnost enzymatického preparátu zřetelně převyšuje účinnost prostaglandinu. Dosud bylo povoleno používat enzymatické preparáty pouze v případě onemocnění mléčné žlázy, možnost jeho aplikace také při léčbě zánětů dělohy se nachází zatím ve stadiu výzkumu.

Primus, 2005, č. 12, s. 20                          Zdroj info ÚZPI