Profesor Geert Opsomer z Univerzity v Gentu (Belgie) se zabýval otázkou zda je management poskytující optimalizované podmínky výživy a chovu vysokoužitkových dojnic schopen plně uspokojit obrovské nároky, které jsou na tato špičková zvířata kladeny. Vysokoužitkové dojnice musejí produkovat obrovská množství mléka s vysokým obsahem bílkovin a kromě toho také každoročně jedno tele. Právě ve fázi nejvyšší produkce mléka musí u těchto dojnic zároveň začít fungovat normální ovariální cyklus, je požadována výrazná říje a následné zabřeznutí. Délka mezidobí kryjící se s délkou kalendářního roku se jeví z hlediska ekonomického jako optimální. To znamená, že s inseminací je nutné začít 50 až 60 dní po porodu. Moderní vysokoužitkové krávy však vykazují stále častěji nezřetelné příznaky říje nebo dochází ke zpožďování jejich pohlavního cyklu. Hlavními rizikovými faktory jsou výrazná negativní energetická bilance po porodu a nepříznivý zdravotní stav vaječníků a dělohy.
Management je velmi důležitý. Pokud je podlaha ve stáji kluzká nebo mají dojnice problémy s paznehty, je jasné, že výskyt tichých říjí bude gradovat. Při zhoršené tělesné kondici dojnic rovněž dochází k výskytu nezřetelné říje nebo dokonce k její úplné absenci. Mléčná horečka, ketóza nebo syndrom ztučnělých jater mohou, dokonce i v subklinické formě, výrazně negativně ovlivňovat plodnost dojnic.

Primus, 2005, č. 12, s. 21                                Zdroj info ÚZPI