V roce 1996 v Norsku padlo rozhodnutí o nutnosti snížit spotřebu antibiotik v chovu hospodářských zvířat v průběhu následujících pěti let o 25 %. Jedním z opatření, které mělo pomoci tento cíl splnit, bylo vytvoření speciálního programu zdraví mléčné žlázy dojnic. Kromě jiného byla v tomto programu věnována velká pozornost  především správnému průběhu procesu dojení, dobře fungujícím dojicím přístrojům, hygienickým podmínkám v chovu dojnic a také plemenářské práci. V současné době je uváděn do praxe selektivní program určený pro terapii plemenic v období stání na sucho. V rámci tohoto programu jsou bakteriologickému vyšetření podrobeny pouze dojnice, u kterých byl v průběhu posledních třech dojení před zaprahnutím zjištěn počet somatických buněk vyšší než 100 000. Zaléčena jsou pouze zvířata, u kterých byla prokázána přítomnost zárodků jako jsou Staphylococcus aureus a Streptococcus dysgalactiae nebo jiných nebezpečných patogenních zárodků. V současné době je takto postiženo pouhých 0,05 % všech dojnic. Dosavadní výsledky ukazují, že od roku 1994 došlo v Norsku k redukci případů onemocnění zánětů mléčné žlázy o polovinu a počet somatických buněk se podařilo snížit z průměrných 250 000 na 114 000. Náklady na léčení mastitidy poklesly ze 3 centů na litr mléka na méně než 2 centy za litr. To odpovídá 9,2 %, resp. 3,7 % ceny za litr mléka. Celkové náklady na léčení se snížily o 12,8 milionu EUR aniž by došlo k negativnímu ovlivnění kvality mléka nebo zvýšení počtu buněčných elementů.

Primus, 2005, č. 12, s. 19                            Zdroj info ÚZPI