František Mariánek, 4. březen 2010
Kdo bohatne a kdo chudne na mléku?

Z výrazného poklesu cen mléka, který mnohé tuzemské farmáře přivedl do existenčních potíží, údajně neměli zisk obchodníci, ale zpracovatelé mléka. Nezanedbatelnou součástí příjmů obchodníků jsou však také různé poplatky, které řetězce od svých dodavatelů vybírají, v cenových statistikách přitom nejsou zohledněny. Takže »Černého Petra« drží v rukách vlastně jenom zemědělci.

Podle údajů Českého statistického úřadu se průměrné ceny výrobců mléka v roce 2009 meziročně propadly o 29,3 procenta, tedy mnohem výrazněji, než ceny výrobců a ceny spotřebitelské. Ceny mléčných výrobků u zpracovatelů klesly o 10,9 procenta, spotřebitelské ceny srovnatelné skupiny produktů mléko, sýry, vejce byly meziročně nižší o 7,9 procenta.

V lednu letošního roku naopak ceny producentů vzrostly o 3,1 procenta, zatímco obchodníci o 2,5 procenta zlevnili. Mlékárny litr mléka letos v lednu v průměru vykupovaly za 6,72 koruny, zpracovatelé stejné množství polotučného mléka dodávali obchodníkům za 12,44 Kč. Konečný spotřebitel jej zakoupil v průměru za 15,73 koruny.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Zdeněk Juračka reagoval na zveřejněné výsledky kontrol Finančního ředitelství pro Hlavní město Prahu, podle kterých obchodní řetězce neporušovaly od ledna 2007 do konce května 2009 při prodeji mléčných výrobků zákon o cenách jejich prodejem za podnákladové ceny. Mlékaři ale tvrdí, že u mléka, másla a sýrů jim marže nerostly.

»Ze statistik vycházejících z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že hlavní profit z poklesu cen mléka v minulých dvou letech neměly obchodní řetězce, jak konec konců uvádí zpráva o kontrole provedené MF, ale naopak zpracovatelé mléka,« prohlásil Juračka.

»Když se podívám na základní skupiny výrobků, jako jsou konzumní mléko, máslo, sýry, nikde nevidím, že by se tam někde odehrával nárůst marží zpracovatelů,« uvedl výkonný ředitel Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec. Připustil však, že u některých kategorií mléčných výrobků mohl tento trend nastat.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského jsou však nezanedbatelnou součástí příjmů obchodníků také různé poplatky, které řetězce od svých dodavatelů vybírají, v cenových statistikách přitom nejsou zohledněny. Dodavatelé obchodníkům platí například za zařazení zboží do své nabídky nebo jeho umístění na atraktivní místa v prodejně. Finančně přispívají také na reklamní letáky a různé slevové akce. Agrární komora předloni roční výši těchto poplatků a slev odhadovala na 30 miliard korun.

Kontroly MF byly provedeny zpětně poté, co ministerstvo obdrželo podnět upozorňující na možné porušování zákona. Na stejný problém spojený s absencí kontrol řetězců loni upozornili v petici zemědělci z Liberecka. Zemědělcům vadí loňský propad cen mléka i to, že řetězce diktují dodavatelům podmínky, které jsou pro ně nevýhodné. Často musejí prodávat výrobky pod cenou, pokud si chtějí smlouvy se supermarkety udržet, což následně odnášejí farmáři.

Maloobchod ale podle Juračky není a nebyl přímým odběratelem zemědělské suroviny k dalšímu zpracování. Nemůže tedy přímo působit na výkupní ceny syrového mléka, které jsou předmětem smluvních vztahů mezi zemědělci a výrobci potravin, dodal prezident SOCR.

Někteří tuzemští zemědělci se rozhodli řešit trvale nízké výkupní ceny mléka jeho přímým prodejem, nejčastěji prostřednictvím mléčných automatů umístěných ve městech. V zemi jsou přístrojů již desítky a další přibývají. Za litr tepelně nezpracovaného mléka z automatu farmáři inkasují nejčastěji 15 i více korun, tedy více než dvojnásobek toho, co by jim zaplatila mlékárna.


Zdroj: Haló noviny, 04.03.2010


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 061
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář