Amoniak a volné mastné kyseliny ve hnoji jsou významným zdrojem znečištění prostředí pocházejícího z produkce prasat.
Vylučovaný amoniak se podílí na zásobení životního prostředí dusíkem, na acidifikaci a poškozování citlivých ekosystémů. Obsah volných mastných kyselin souvisí se zápachem hnoje.
Jedním z hlavních zdrojů dietetické vlákniny  ve výživě monogastrů jsou obiloviny. Při zvýšené dietetické hladině neškrobnatých polysacharidů (NSP) se do tlustého střeva dostává více substrátu pro mikrobiální fermentaci,  podporuje se bakteriální aktivita, snižuje se množství absorbovaného a následně močí vylučovaného dusíku a omezuje se produkce amoniaku. Při zvýšení bakteriální aktivity v tlustém střevu se zvyšuje syntéza volných mastných kyselin, dochází  k redukci pH hnoje a redukované emisi amoniaku.
Bylo zjištěno, že většina enzymových preparátů může účinně rozkládat viskozní NSP v krmivu, snižovat viskozitu krmiva a podporovat trávení živin. Rovněž se ukázalo, že enzymy mohou redukovat nebo vyloučit enkapsulační vliv buněčných stěn a zvyšovat trávení živin. K dalším žádoucím vlastnostem enzymů patří zvýšená tvorba volných mastných kyselin a redukce množství hnoje a vylučovaného dusíku.
Existuje domněnka, že přídavek směsi exogenních enzymů  (beta-glukanázy a beta- xylanázy)  do krmných dávek založených na  ječmeni  zlepší stravitelnost živin. I když vyšší stravitelnost živin v důsledku rozkladu beta glukanu může být spojená s redukcí mikrobiální fermentace  a následně s negativním vlivem na profil volných mastných kyselin a produkci amoniaku.
Ve studii provedené v Irsku ověřovali hypotézu, že krmiva založená na různých obilovinách s nebo bez přídavku exogenních enzymů ovlivní emisi amoniaku a produkci volných mastných kyselin ovlivněním mikrobiální fermentace.
Anim Sci., 81, 2005, č.  3, s. 357-364              Zdroj info ÚZPI