Renata Šarjaková, 6. březen 2006
Dědičné dispozice pro onemocnění paznehtů
Problémům v oblasti zdravotního stavu paznehtů je třeba věnovat mimořádnou péči.

Náchylnost k onemocnění paznehtů u skotu je dědičná. Nizozemští vědci podrobili výzkumu paznehty na zadních končetinách u 430 jedinců – mladého skotu a dojnic.
Výzkum prokázal výskyt následujících onemocnění: mortellaro, hniloba rohoviny patek, krvácení z paznehtů, chronická laminitida (aseptický zánět paznehtní škáry), vředy paznehtu, záněty korunkové a stěnové škáry, kalus (meziprstní mozol) a flegmóna meziprstí. Neohraničený hnisavý zánět meziprstí se vyskytoval zřídka (0,6 %), naopak krvácení z paznehtů bylo nejrozšířenější (39,9 %). Celkově se u více než 70 % testovaných zvířat vyskytoval minimálně jeden problém s oblasti zdravotního stavu paznehtů. Pohyb a exteriérové charakteristické znaky byly posuzovány jedenkrát v průběhu první laktace dojnic. Vědci se pokusili odhadnout dědivost těchto onemocnění.
Koeficient dědivosti se např. v případě flegmóny meziprstí pohybuje okolo 0,01 a v případě choroby mortellaro a tvorby kalusu 0,10. Kromě toho dospěli vědci k názoru, že rutinně prováděné hodnocení pohyblivosti dojnic v první fázi laktace je velmi dobrým indikátorem pro zjišťování většiny problémů s paznehty – i těch, které se u dojnic objevují až v období pozdní laktace.
   
Více informací je k dispozici na internetové adrese
http://jds.fass.org.

Primus, 2005, č. 12, s. 16

Problémům v oblasti zdravotního stavu paznehtů je třeba věnovat mimořádnou péči.

Náchylnost k onemocnění paznehtů u skotu je dědičná. Nizozemští vědci podrobili výzkumu paznehty na zadních končetinách u 430 jedinců – mladého skotu a dojnic.
Výzkum prokázal výskyt následujících onemocnění: mortellaro, hniloba rohoviny patek, krvácení z paznehtů, chronická laminitida (aseptický zánět paznehtní škáry), vředy paznehtu, záněty korunkové a stěnové škáry, kalus (meziprstní mozol) a flegmóna meziprstí. Neohraničený hnisavý zánět meziprstí se vyskytoval zřídka (0,6 %), naopak krvácení z paznehtů bylo nejrozšířenější (39,9 %). Celkově se u více než 70 % testovaných zvířat vyskytoval minimálně jeden problém s oblasti zdravotního stavu paznehtů. Pohyb a exteriérové charakteristické znaky byly posuzovány jedenkrát v průběhu první laktace dojnic. Vědci se pokusili odhadnout dědivost těchto onemocnění.
Koeficient dědivosti se např. v případě flegmóny meziprstí pohybuje okolo 0,01 a v případě choroby mortellaro a tvorby kalusu 0,10. Kromě toho dospěli vědci k názoru, že rutinně prováděné hodnocení pohyblivosti dojnic v první fázi laktace je velmi dobrým indikátorem pro zjišťování většiny problémů s paznehty – i těch, které se u dojnic objevují až v období pozdní laktace.
   
Více informací je k dispozici na internetové adrese
http://jds.fass.org.

Primus, 2005, č. 12, s. 16                          Zdroj info ÚZPI


Hodnocení => průměr 023
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář