Jednou z nich je výroba kvalitních objemných krmiv, která rozhoduje o nákladech na nakupovaná krmiva, ale i na veterinární péči. Důležitý vliv na ekonomiku chovu dojnic má management odchovu telat, jehož výsledky určují budoucí užitkovost dojnic.

Odborný seminář nazvaný Rentabilní výroba mléka začíná u telat a kvalitních objemných krmiv proběhl v Krásné Hoře nad Vltavou. Akci zahájil Ing. Jiří Zelenka, předseda ZD Krásná Hora, a. s. představením podniku. Dále přednášel odborný veterinární lékař z Německa, specialista na skot Dr.Med. Vet. Gerhard Ressler, ředitel Institutu pro ekonomickou výrobu mléka (INEDA). Přednášku, zaměřenou na odchov telat vyslechlo asi 140 chovatelů, výživářů a veterinárních lékařů. MVDr. Ing. Jan Dvořáček z S.O.S. Skalice nad Svitavou a Stanislav Decker, odborný poradce Sano, se ve svých příspěvcích věnovali výrobě kvalitního bílkovinného krmiva a jeho důležitosti pro rentabilitu výroby mléka.

V závěrečné prezentaci se vyhodnocením ekonomiky výroby mléka v chovu v praxi zabýval Ing. Radek Štolc, odborný poradce Sano. Seminář zaměřený na problematiku rentability výroby mléka organizovaly společnost Sano – Moderní výživa zvířat, ZD Krásná Hora, a. s., a katedra speciální zootechniky České zemědělské univerzity v Praze.

Problémy odchovu telat

Hlavním problémem při odchovu telat je počet mrtvě narozených telat a ztráta telat v poporodním období. Zásadní je krmení vysokobřezích krav a jalovic a management odchovu telat (ustájení, krmení, ošetřování telat).

Dr. Ressler uvedl, že v zemích Evropské unie dosahují ztráty telat v průměru asi 10 – 20 % a příčinou jsou špatný růst a vývin telat, jejich onemocnění, náklady na ošetřování a léčbu nemocných telat. Protože v EU se chová asi 27 milionů krav, ročně se narodí 10,5 milionu telat a průměrné ztráty telat jsou 15 %, znamená to, že ročně uhyne 1,5 milionu telat. Přitom 90 % úhynů způsobují chyby v managementu odchovu, jsou to tedy naprosto zbytečné ztráty telat.

Podle Dr. Resslera je výživa suchostojných krav to nejdůležitější v celém stádě.

Průběh porodu může ovlivnit procento ztrát telat. Při porodu musí být vždy zajištěn dozor ošetřovatelů a v případě, že je třeba při porodu pomoci, musí být tato pomoc odborná a hygienická, ale také správně načasovaná. Pomáhat při porodu se má jen tehdy, pokud je to nezbytně nutné. V podniku by neměla pomoc při porodech přesáhnout deset procent. Rozhodujícím je také správné napájení narozených telat. V den narození by tele mělo vypít celkem asi čtyři litry kolostra a tento objem se postupně zvyšuje až na maximálně šest litrů do sedmého dne života. Ideální je napájet tele třikrát denně v dávce 1,5 litru kolostra, a to vždy přes cucák. Čím méně kolostra telata vypijí, tím je vyšší riziko úhynů.

Optimální pro krmení telat od čtvrtého týdne věku je podle dr. Resslera mléko, startér a seno nebo TMR, od věku jednoho týdne musí mít telata k dispozici kvalitní pitnou vodu

Pro ustájení telat je rozhodující dostatek okysličeného vzduchu bez průvanu, nízká koncentrace plynů, bezprašné prostředí, suché lože s izolační schopností, nízký infekční tlak – tedy je důležitá hygiena prostředí.

Optimální klima pro telata je ve venkovních boxech (VIB), kde je i minimální infekční tlak. Je nutné dodržovat mezi jednotlivými boudami vzdálenost alespoň 60 cm, aby na sebe telata nedosáhla a neroznášely se tak choroby. Jednoznačně je nezbytné pracovat turnusově.

Výroba objemných krmiv

Aby zemědělci vyrobili co nejkvalitnější objemné krmivo a zvýšili tak pravděpodobnost rentabilní výroby, je třeba podle Stanislava Deckera sklidit píci ve správně zralosti a vlhkosti, zajistit optimální délku řezanky, správné plnění, dokonalé dusání a uzavírání silážních žlabů a využití konzervačních prostředků.

MVDr. Ing. Jan Dvořáček po zevrubném popisu činnosti jednotlivých mikroorganismů v silážích, doporučuje raději šetrnou fermentaci senáží a siláží za použití kyselin (mravenčí, octová ,propionová) a velmi dobrého aplikátoru. V poslední době ale zemědělci při výrobě siláží přecházejí ke kombinovaných konzervačním prostředkům, které obsahují jak probiotika, tak kyseliny a jejichž prodej vzrostl přibližně o 20 %.

Ekonomika výroby mléka

Na závěr semináře seznámil Ing. Radek Štolc posluchače s tím, jak si mohou vyhodnotit některé ukazatele ekonomiky na své farmě a jaký vliv má kvalita objemných krmiv na ekonomiku výroby mléka. Sledovanými a hodnocenými daty jsou dodávka do mlékárny na ustájenou krávu (výpočet z celkové dodávky a počtu krmných dnů za měsíc), rozložení stáda a nádoje v jednotlivých stovkách laktace (z elektronických sestav kontrol užitkovosti), průměrný laktační den, náklady na krmiva celkem , náklady na nakoupená krmiva na litr mléka, spotřeba směsi na litr mléka, platby za veterinární zákroky na litr mléka. Pro rentabilitu výroby mléka je rozhodující sklízet, respektive vyrábět kvalitní objemná krmiva, a tak ušetřit na nakoupených krmivech i na nákladech na veterináře.