Rychlé šíření viru za hranice nejvíce zkoušené země přivádělo vědce k závěrům, že lidstvu hrozí pandemie. Zmiňovanému scénáři nahrával i fakt, že genetický rozbor potvrdil zmutování viru, u něhož byly kromě prasečích zjištěny také ptačí a lidské částice. V rámci přijatých opatření se v postižených oblastech začala vyšetřovat prasata i drůbež a sledovaly se ohlášené případy u lidí. Protože nový virus doposud nebyl u prasat prokázán a šíří se výhradně mezi lidmi, začalo se pro virové onemocnění v Mexiku používat název nová chřipka nebo také mexická či severoamerická chřipka.

Nová chřipka je provázena celkovou únavou a apatií s příznaky vysoké teploty (vyšší než 38 °C), dále bolestmi kloubů a svalů, výjimečně i zánětem plic nebo průjmem. Světovou zdravotnickou organizací (WHO) bylo k 12. 5. potvrzeno 5251 případů severoamerické chřipky ve 33 zemích. Do té doby z jednašedesáti obětí jich 56 hlásí Mexiko, Spojené státy, kde je dosud neznámým virovým onemocněním celkem nakaženo přes 2500 lidí, mají tři oběti, po jedné jsou hlášeny z Kanady a Kostariky.

Přenos viru z člověka na prasata

Prasečí chřipka je respirační onemocnění prasat, které způsobuje chřipkový virus typu A a pravidelně napadá prasata. Podepisuje se na reprodukčních ztrátách i nižším přírůstku, ale zvířata hynou jen výjimečně. Klasický virus prasečí chřipky H1N1 byl poprvé u prasat izolován v roce 1930, později se u nich ještě izolovaly další tři základní subtypy zmiňovaného typu A, a to H1N2, H3N2 a H3N1.
Chřipkové viry typu A, jež jsou nakažlivé jak pro člověka, tak pro některá zvířata, jsou nebezpečné pro svou značnou proměnlivost a možnost kombinace člověčích a zvířecích antigenů (hemaglutininu a neuraminidázy). Prasečí chřipka se u lidí obvykle neobjevuje. „Automatický přenos z lidí na prasata a naopak je neobvyklý, avšak v případě zmutování viru nelze tuto alternativu vyloučit.
Na základě epidemiologických a epizootologických šetření byl zjištěn tento případ 2. května v Kanadě, kde svá prasata na farmě v Alabamě nakazil chřipkou farmář, který se vrátil z Mexika. V uvedeném chovu s více než 2000 prasaty se vyskytly příznaky onemocnění chřipkou, to znamená kašel a respirační poruchy, je však třeba říci, že ve stádu byly v minulosti problémy s mykoplazmózou, u které jsou příznaky podobné. Farma je pod stálou veterinární kontrolou, prasata budou utracena, ale momentálně slouží k výzkumu. Zabývají se jí všechny mezinárodní organizace WHO, OIE, FAO, OSN a další, včetně Evropské komise. Společnou snahou je co nejdříve zjistit, jak se virus bude dále chovat a jaké jsou možnosti vakcinace. Až na případy v Mexiku nebyl průběh zmiňované chřipky u lidí nijak vážný; respektive nedochází k úmrtí. Lze ji léčit antivirotiky, například preparátem Tamiflu, který se používá i na ptačí chřipku. Podle dosavadního průběhu mexické chřipky jsou obavy z pandemie zatím zbytečné,“ uvedl na počátku našeho rozhovoru ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy ČR MVDr. Zbyněk Semerád.

Restriktivní opatření jsou zbytečná

Potom, co se zjistilo, že nový chřipkový virus se šíří výhradně mezi lidmi, se Evropská unie spolu s OSN ohradily proti avizovanému vybíjení 300 až 400 tisíc prasat v Egyptě, jehož cílem bylo zabránit chřipce v dalším postupu. Tamní úřady se však obávají, že špatný stav prasečích farem by mohl pomoci k rychlému šíření zmiňované virózy v přelidněném Egyptě s 80 miliony obyvatel, z nichž drtivá většina žije ve velmi špatných hygienických podmínkách a bez náležité lékařské péče.
Označení prasečí chřipka silně kritizovali zástupci zemědělců zejména po zákazech dovozů vepřového masa ze strany Číny a Ruska. Doposud nebyl tento virus ve formě nebezpečné pro člověka ještě u prasat prokázán. Světová zdravotnická organizace (WHO) spolu se Světovou veterinární organizací (OIE), Organizací spojených národů (OSN) a Světovou obchodní organizací (WTO) ve společném prohlášení zdůrazňují že chovy, které se řídí standardně přijatými zooveterinárními opatřeními, nejsou zdrojem virové nákazy. Neexistuje riziko nákazy kontaktem s prasaty, ani požitím vepřového masa či z něho vyrobených produktů, a proto veškerá omezení dovozů či vybíjení zvířat nemá reálné opodstatnění.
„Na jednání stálého veterinárního výboru v Bruselu jsme ke kanadskému případu obdrželi prohlášení, že se jedná o izolovaný přenos. To znamená, že na jiných farmách v zemi, ani nikde jinde ve světě tato chřipka nebyla zjištěna. Z tohoto důvodu vůči Spojeným státům ani Kanadě, kde je situace pod kontrolou, nejsou z hlediska obchodování, a to jak s živými prasaty, tak i produkty přijímána restriktivní opatření. Mexiko na seznamu dovozců do členských států Evropské unie není,“ doplnil představitel státní veterinární správy.

Na vakcíně se pracuje
Nejlepší obranou proti chřipce je očkování, ale na účinnou očkovací látku proti novému typu A/H1N1 si podle vyjádření Světové zdravotnické organizace budeme muset ještě počkat. Princip vakcinace je znám už více než dvě století. V současné době používané šetrnější chřipkové vakcíny se nepřipravují z celých virů, ale jen z jejich antigenů – hemaglutininu a neuraminidázy. Farmaceutické společnosti virové proteiny kultivují v oplozených slepičích vejcích nebo ve zvířecích buňkách. Právě z důvodu velké proměnlivosti chřipkového viru se musí každý rok připravovat stále nová vakcína. O tom, jaká to bude, rozhoduje Světová zdravotnická organizace. Proti aktuálně nejvíce nebezpečným virům se na jedno vakcinační období ve světě vyrobí asi 400 milionů dávek.
Vědci už několik let zkoumají, jak by se dala vyrobit univerzální chřipková vakcína. Ta by se ale musela vyrábět z jiné části chřipkového viru, který se neproměňuje tak rychle jako zmiňované antigeny. S univerzální vakcínou proti chřipce by očkovaní lidé získali proti všem chřipkovým kmenům imunitu i na celý život. Zatím se však rok co rok objevují nové chřipkové viry stejně, jako se každým rokem připravují nové vakcíny. V současné době už vědci ve světových laboratoří virus nové chřipky zkoumají a zanedlouho již budou schopni dát jej k dispozici výrobcům vakcín.

Pohotovostní plány zatím v šuplíku
„Nepřipravujeme žádný národní program v podobě plošného monitoringu. Postupujeme podle reakce Evropské komise a kromě toho samozřejmě sledujeme, jak se nákazová situace nadále vyvíjí. V případě, že by došlo ke zhoršení situace, jsme schopni monitoring spustit a vzorky vyšetřovat. K tomu můžeme využít kapacit státních veterinárních ústavů a Veterinární a farmaceutické univerzity a pokud by ani to nestačilo, tak máme možnost obrátit se na referenční laboratoř Evropského společenství. Pro tuto chvíli však stále platí to, že pokud někdo má v chovu úhyny, vyšší nemocnost zvířat a není schopen zjistit příčinu, tak podle veterinárního zákona musí nahlásit podezření z nákazy soukromému veterinárnímu lékaři nebo příslušné krajské veterinární správě. Ta provede na místě epizootologické šetření, případně odběr vzorků, které zašle k laboratornímu vyšetření. Přijmou se předběžná opatření spočívající standardně v zákazu přemísťování zvířat, dále v povinnosti hlášení veškerých úhynů, ve sledování zdravotního stavu chovaných zvířat, omezení kontaktu v chovech s vnějším prostředím a obráceně a samozřejmě v prevenci jejímž základem zůstává hygiena,“ řekl na závěr MVDr. Zbyněk Semerád.
1/ Ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy ČR MVDr. Zbyněk Semerád
Foto Martin Jedlička
2/ Za šíření nového viru prasata nemohou
Foto Martin Jedlička

Klíčové informace:
– Klasický virus prasečí chřipky typu A/H1N1 byl poprvé u prasat izolován v roce 1930
– Prasečí chřipkový virus způsobuje v chovech prasat reprodukční ztráty a nižší přírůstky, ale zvířata hynou jen výjimečně
– V Mexiku zmutovaný chřipkový virus, který obsahuje směsici fragmentů prasečího, ptačího i lidského viru, se dosud šíří výhradně mezi lidmi