Výročního sympozia Společnosti Alltech  konaného v Lexingtonu se zúčastnilo 1500 odborníků z celého světa.  Hlavním tématem byla ”Přirozená výživa zvířat”. Zásadní referáty se týkaly aplikace kvasinek se selenem, mannan oligosacharidů, enzymů, nukleotidů a látek vážících mykotoxiny.

Kvasinky se selenem ve výživě prasnic a selat. Výsledky studie provedené na univerzitě v Iowě uvádějí, že přídavek selenových kvasinek  (Sel-Plex) prasnicím významně zvyšuje obsah selenu v mléce (0,11 proti 0,009 ppm), porodní hmotnost selat (1,54x1,49 kg) počet odstavených selat (9,61x9,26), hmotnost vrhu (53,09x51,00 kg), přírůstek vrhu během laktace (37,46x35,51), významně snižuje  počet uhynulých selat na prasnici (0,76x0,95) a věk vrhu při odstavu (16,5x17,1).
Kvasinky se selenem aplikované prasničkám od první říje (0,3 ppm) po dobu 30 dní po inseminaci zvýšily obsah selenu v krvi, hmotnost embrya (1,46x1,31 g), délku embrya (21,2x20,1 mm) a proměnlivost v délce embryí (6,11x4,83 %).
Aplikace stopových prvků (zinek a měď) v organické formě přispívá k dosažení úkolů kladených na odvětví výroby prasat, a sice vyrábět účinněji s nižšími náklady a redukovaným dopadem na prostředí při současném zvýšení kvality masa a jeho nutriční hodnoty. Řada odborných prací uvádí, že aplikace stopových prvků v organické formě  nemění užitkovost, ale snižuje vylučování prvků ve výkalech.
Podle studie z Koreje je vepřové maso bohaté na selen šťavnatější a má lepší vzhled.
Aplikace organického hořčíku snižuje ztráty masa vykapáním a snižuje výskyt bledého měkkého a vodnatého masa.

Mannan oligosacharidy ve výživě prasnic. Přídavek mannan oligosacharidů do krmiv pro prasnice významně zvýšil růst selat před odstavem a hmotnost selat při odstavu. V některých pokusech se po přidání mannan oligosacharidu do krmiv pro prasnice výrazně  zvýšila koncentrace kolostrálního imunoglobulinu A, G a M; v jiných pokusech tyto výsledky nebyly potvrzeny. Závěry mnoha pokusů potvrzují, že přídavek mann oligosachradu do krmiv pro prasnice také zkracuje interval od odstavu do začátku říje.

Enzymy ve výživě prasnic a selat. Brazilští účastníci sympozia uvedli, že v současnosti zhruba 25 % prestartérů pro selata a krmiv pro březí prasnice a 50 %  krmiv pro vykrmovaná prasata a kojící prasnice obsahují enzymy. Přídavek enzymů (Vegpro) do krmiv pro prasata může zlepšit stravitelnost živin a redukovat vliv antinutričních faktorů. Výzkum společnosti Alltech, který se zabýval vlastní stravitelností aminokyselin sójového šrotu ve střevu s nebo bez přídavku enzymového přípravku, potvrdil zvýšení stravitelnosti většiny aminokyselin po přidání enzymového doplňku.

Dietetické nukleotidy.  Z univerzity v Jižní Dakotě informovali o příznivém vlivu dietetických nukleotidů na vývoj trávicího ústrojí selat. Odborníci z Brazílie uvedli výsledky pokusů s přídavkem nukleotidů, peptidů a inositolu (Nupro) na užitkovost a zdraví mladých prasat. Pokusná prasata vykazovala podobnou užitkovost a stejný zdravotní stav jako prasata krmená dávkou s obsahem rybí moučky.  Doplněk se osvědčuje hlavně v oblastech, kde je zakázané užití živočišných proteinů.
Na sympoziu dále byly uvedeny výsledky pokusů se zkrmováním sušených lihovarských výpalků  a s aplikací prostředků pro likvidaci  mykotoxinů. V pokusech se zkrmováním kukuřičného, pšeničného a sójového šrotu kontaminovaného mykotoxinem s přídavkem adsorbentu glukomannanu  (Mycosorb, společnosti Alltec) dosahovali  u pokusných prasnic stejného průměrného denního přírůstku hmotnosti jako u kontrolních prasnic. Nebyl zjištěn vliv na tělesnou hmotnost selat při narození nebo na počet selat narozených živě, mrtvě, na počet mumifikovaných plodů a celkem narozených selat. Sérová koncentrace proteinu, albuminu, globulinu, glukózy, cholesterolu a bilirubinu nebyla ovlivněna. Závěrem bylo uvedeno, že zkrmování obilovin přirozeně kontaminovaných fuzariovými mykotoxiny březím prasnicím  snižuje průměrný denní přírůstek hmotnosti u prasnic v pozdní březosti. Doplněk glukomannanu (mykotoxinový adsorbent) je prevencí snižování hmotnosti vyvolané mykotoxinovou kontaminaci krmiva.

Feedstuffs, 77, 2005, č. 44, s. 11 a 13         Zdroj info ÚZPI