- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Žito může nahradit pšenici
Žito nebylo dosud zařazováno do krmných dávek vysokoužitkových dojnic jako jediné jadrné krmivo převážně z těchto důvodů:
- v porovnání s pšenicí má nižší obsah hrubého proteinu;
- je náchylnější na výskyt námelu;
- žito obsahuje pentosany (sliznaté látky), které negativně ovlivňují trávicí proces.
Negativní pohled na zařazování žita do krmných dávek však nemá vědecké opodstatnění, protože o vlivu alkaloidů, obsažených v námelu na užitkovost a zdravotní stav přežvýkavců existuje pouze velice málo informací. Skutečnost, že sliznaté látky způsobují problémy v trávicím procesu byla prokázána pouze u prasat a slepic. Dosud však nebylo známo, kolik žita je možné dojnicím do krmné dávky zařadit, aniž by došlo k negativnímu ovlivnění jejich užitkovosti. Tuto otázku se rozhodli objasnit němečtí vědci z Výzkumného centra Futterkamp (Šlesvicko-Holštýnsko).
Výsledky pokusů u vysokoužitkových holštýnských dojnic prokázaly, že žito může v plném rozsahu nahradit pšenici. Při zařazení žita v množství 4,8 kg do krmných dávek na bázi trávy nebylo prokázáno žádné negativní ovlivnění příjmu krmiva, výše mléčné užitkovosti ani zdravotního stavu dojnic v porovnání s pšenicí. Pokud je v krmné dávce v dostatečné míře vybilancována koncentrace cukrů a škrobu a také zajištěna její správná struktura, může být žito (bez námelu) zařazeno do krmné dávky vysokoužitkových dojnic jako jediné jadrné krmivo.
Žito je v porovnání s pšenicí cenově výhodnější obilovinou, protože nemá tak vysoké nároky na kvalitu půdy a především má nižší nároky na zásobování půdy vodou. Na lehkých půdách zůstává proto často pěstování žita jedinou alternativou. Z ekonomického hlediska je pro zemědělský podnik výhodnější prodat dražší pšenici a nakoupit levnější žito.
V současné době se v Německu pohybuje cena žita mezi 8 až 10 EUR/q, cena pšenice se pohybuje od 9 do 11,50 EUR/q. To odpovídá rozdílu 6 centů na dojnici a den při spotřebě 4,8 kg jádra. V případě, že je toto krmivo dojnicím podáváno 305 dní v roce, představuje to roční úsporu 18,30 EUR na jedno zvíře. U stohlavého stáda je možné při dosažení stejné užitkovosti snížit náklady na krmení o 1 830 EUR.
Zdroj info ÚZPI