Záporná bilance AZO ČR se zeměmi EU-27 se v roce 2023 meziročně výrazně zlepšila ze 17,5 mld. Kč na 6,9 mld. Kč (o 61 %). Naopak bilance se třetími zeměmi se meziročně mírně prohloubila z 28,5 mld. Kč na 30,0 mld. Kč (o 5 %).

K nejvýznamnějšímu meziročnímu zlepšení bilance AZO ČR došlo u přípravků k výživě zvířat, řepkového oleje a cukru, a to zejména v relaci obchodu uvnitř EU. Oproti tomu meziroční zhoršení salda agrárního zahraničního obchodu nastalo nejvíce u vepřového masa a řepkových semen (obojí o 3,7 mld. Kč) s tím, že zhoršení salda jde na vrub poklesu dovozů ze zemí EU resp. vývozů do zemí EU. 

V roce 2023 došlo ve dvou zemích, kde působí agrární diplomaté ČR^[1], k meziročnímu nárůstu agrárního exportu ČR. Vývoz narostl o 19 % do Srbska (zvýšení exportu násadových vajec a sladu) a o 14 % do Číny (nárůst exportu potravinových přípravků a pektinů). Agrární export ČR meziročně poklesl o 32 % do Spojených států (zejména vzhledem ke snížení exportu potravinových přípravků, který v roce 2022 meziročně skokově vzrostl více než 27krát). O 18 % se snížil vývoz do Spojených arabských emirátů (pokles exportu sýrů a čokolády) a o 4 % poklesl vývoz do Japonska (zejména vzhledem ke snížení exportu cigaret a výživy pro psy a kočky). 

KOMODITNÍ POHLED

Nejvíce vyváženými českými agrárními položkami^[2] byly v roce 2023 cigarety, přípravky k výživě zvířat, potravinové přípravky, pekařské zboží, pšenice a nezahuštěné mléko a smetana. Hlavními dováženými agrárními produkty do ČR byly vepřové maso, přípravky k výživě zvířat, pekařské zboží, potravinové přípravky, sýry a tvaroh a čokoláda. 

TERITORIÁLNÍ POHLED

Agrární zboží směřovalo v roce 2023 opět zejména do Německa (27,6 %) a na Slovensko (19,5 %). V roce 2023 vzrostl podíl Německa o 3,1 p. b. a podíl Slovenska naopak poklesl o 0,5 p. b. Třetí nejvýznamnější vývozní destinací zůstalo Polsko (8,8 %). Dále následovaly Rakousko (5,8 %), Itálie (4,8 %) a Maďarsko (4,2 %). Hlavními odběrateli byly v rámci třetích zemí Spojené království (2,1 %), Ukrajina (0,8 %), Rusko a Egypt (shodně 0,7 %), Spojené státy a Turecko (shodně 0,5 %), Japonsko (0,4 %) a Švýcarsko, Srbsko, Norsko a Jižní Afrika, (shodně 0,3 %).

Český agrární dovoz pocházel v roce 2023 zejména z Německa a Polska, jejich podíly činily 19,6 % a 15,8 %. V meziročním porovnání v roce 2023 poklesl jak podíl Německa, tak i podíl Polska, shodně o 0,1 p. b. Dalšími významnými dovozci byly Nizozemsko (7,0 %), Slovensko (6,5 %), Španělsko a Itálie (shodně 6,2 %). Z třetích zemí byly hlavními dodavateli Čína (2,0 %), Ukrajina (1,9 %), Norsko (1,3 %), Spojené království (1,1 %), Turecko a Spojené státy (shodně 1,0 %) a Brazílie (0,8 %).

K nejvýraznějšímu meziročnímu zlepšení bilance českého AZO v teritoriálním pohledu došlo v obchodě s Německem (o 12,9 mld. Kč, zejména enormním nárůstem vývozu cigaret), Slovenskem (o 3,7 mld. Kč), Maďarskem (o 1,3 mld. Kč) a Spojeným královstvím (o 1,1 mld. Kč). Zhoršení bilance zaznamenal obchod zejména s Polskem (o 3,8 mld. Kč, především navýšením dovozu pekařského zboží a snížením vývozu pšenice), Španělskem (o 2,2 mld. Kč) a Rumunskem (o 2,1 mld. Kč).

Údaje o zahraničním obchodu za rok 2022 zveřejnil Český statistický úřad 6. února 2024. Tato data jsou předběžná, data za rok 2022 jsou již definitivní.

Podrobnější data o agrárním zahraničním obchodě za rok 2023 naleznete v příloze.

^[1] Čína, Spojené arabské emiráty, Srbsko, USA a Japonsko.
^[2] Řazeno dle hodnoty vývozu ve finančním vyjádření, a to na základě 4-místných, ale i podrobnějších kódů celní nomenklatury.

Přílohy:

Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v roce 2023 soubor ke stažení (doc, 694 kB)