Novinky FAO - FAO’s Statistical Yearbook 2023

Na základě souboru informací, které statistici FAO produkují, nabízí publikace syntézu hlavních faktorů, které hrají roli v globálním potravinovém a zemědělském prostředí včetně vstupů a výrobních faktorů, výstupů, potravinového zabezpečení a výživy i dopadů zemědělství na životní prostředí.

Publikace 2023 upozorňuje na dopad katastrof na zemědělství a kvantifikuje rozsah ztrát vyplývajících z těchto událostí. Dále se věnuje nákladům a cenám vstupů a z toho plynoucí cenové dostupnosti výživných potravin a zdravé stravy. Jako tradičně analyzuje také plýtvání a ztráty potravin - nejvyšší procento ztrát detekuje v subsaharské Africe a nejnižší v Severní Americe a Evropě s tím, že ztráty se v jednotlivých regionech značně liší v rámci stejných komoditních skupin a fází dodavatelského řetězce. Publikace se také zaměřuje na strukturální charakteristiky zemědělského sektoru v návaznosti na proběhlá statistická zjišťování a cenzy. Uživatelé tak mohou snadněji porovnávat jednotlivé země a sektory.

    Odhaduje se, že katastrofy způsobily za posledních 30 let ztráty průměrně ztráty produkce plodin a hospodářských zvířat v hodnotě 123 miliard dolarů ročně, což je 5 procent ročního globálního zemědělského HDP.
    Celosvětový odhad průměrných denních nákladů na zdravou výživu v roce 2021 činil 3,66 USD (PPP), což je o 4,3 procenta více než v roce 2020. Náklady rostly zejména v rozvojových zemích a více než 3,1 miliardy lidí na světě, tedy 42 procent, si tak v roce 2021 nemohlo dovolit zdravou stravu.
    Celosvětová přidaná hodnota vytvořená zemědělstvím, lesnictvím a rybolovem vzrostla za posledních 20 let v reálných hodnotách o 84 %.
    Zemědělství v roce 2021 zaměstnávalo asi 873 milionů lidí, což představuje 27 % celosvětové pracovní síly, ve srovnání s 1,027 miliardy (40 % v roce 2000).
    Celosvětové používání pesticidů vzrostlo mezi lety 2000 o 2021 o 62 %, přičemž polovina se v roce 2021 spotřebovala v Amerikách.
    Od roku 2000 do roku 2021 vzrostla produkce primárních plodin o 54 % a dosáhla 9,5 miliardy tun. Cukrová třtina, kukuřice, pšenice a rýže tvořily dohromady polovinu z tohoto objemu.
    Emise skleníkových plynů ze zemědělsko-potravinářských systémů vzrostly mezi lety 2000 a 2021 o 10 %.

Vedle statistické ročenky a dalších publikací je volně k využití datová platforma FAOSTAT, která je největší statistickou databází o potravinách a zemědělství s přibližně 20 000 ukazateli pokrývajícími 245 zemí a území.

Ing. Michal Kulík
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce, Ministerstvo zemědělství