V meziročním srovnání prvního pololetí roku 2023 a 2022 vzrostl obrat agrárního zahraničního obchodu ČR (AZO) o 12,4 %. Rostl jak agrární vývoz, tak agrární dovoz, přičemž vývoz posílil o 14,8 % a hodnota dovozu vzrostla o 10,4 %. Hlavním důvodem jsou celosvětově rostoucí ceny potravin, které zvyšují cenu obchodovaných produktů. Trvale záporné saldo agrárního zahraničního obchodu ČR se zlepšilo o 15,7 % (z 22,3 mld. Kč na 18,8 mld. Kč).

Záporná bilance AZO ČR se zeměmi EU-27 se v 1. pololetí roku 2023 meziročně zlepšila z 9,0 mld. Kč na 3,7 mld. Kč. Naopak bilance se třetími zeměmi se meziročně zhoršila z 12,9 mld. Kč na 14,6 mld. Kč.

K nejvýznamnějšímu meziročnímu zlepšení bilance AZO ČR došlo u řepkového oleje, mléka a slunečnicového oleje, a to zejména v relaci obchodu uvnitř EU. Oproti tomu meziroční zhoršení salda agrárního zahraničního obchodu nastalo nejvíce u řepkových semen (o 3 mld. Kč) s tím, že zhoršení jde na vrub poklesu vývozů do zemí EU.

Ve sledovaném období roku 2023 došlo ve dvou zemích, kde působí agrární diplomaté ČR[1], k meziročnímu nárůstu agrárního exportu ČR (do Srbska o 17,1 % a do Číny o 1,6 %). Agrární export ČR meziročně poklesl do Spojených arabských emirátů o 29,9 % (pokles exportu sýrů), do Japonska o 28,5 % (zejména vzhledem k snížení exportu výživy pro psy a kočky a cigaret), do Spojených států o 23,8 % (pokles vývozu potravinových přípravků a pektinů) a do Libanonu o 14,0 % (pokles exportu sušeného mléka).

KOMODITNÍ POHLED

Nejvíce vyváženými českými agrárními položkami[2] byly v 1. pololetí roku 2023 cigarety, přípravky k výživě zvířat, pšenice, pekařské zboží a potravinové přípravky. Hlavními dováženými agrárními produkty do ČR byly vepřové maso, pekařské zboží, přípravky k výživě zvířat, potravinové přípravky, sýry a tvaroh.

TERITORIÁLNÍ POHLED

Agrární zboží směřovalo v prvních šesti měsících roku 2023 zejména do Německa (28,0 %) a na Slovensko (19,1 %). Třetí nejvýznamnější destinací zůstalo Polsko (9,0 %). Dále následovaly Rakousko (6,0 %), Itálie (5,0 %) a Maďarsko (4,1 %). Hlavními odběrateli v rámci třetích zemí byly Spojené království (2,1 %), Ukrajina a Egypt (shodně 0,7 %), Rusko a Turecko (shodně 0,6 %), USA (0,5 %), Japonsko (0,4 %), Švýcarsko, Srbsko, Norsko, Izrael a Jižní Afrika (shodně 0,3 %).

Český agrární dovoz pocházel v 1. pololetí roku 2023 zejména z Německa a Polska, jejichž podíly činily 19,4 % a 15,6 %. V meziročním porovnání v 1.pololetí roku 2023 poklesl podíl Německa (o 0,2 p. b.) a podíl Polska nepatrně posílil (o 0,2 p. b.). Dalšími významnými dovozci byly Nizozemsko (7,3 %), Španělsko (6,7 %), Itálie a Slovensko (shodně 6,3 %), a Rakousko (3,9 %). Z třetích zemí byly hlavními dodavateli Čína (2,0 %), Ukrajina (1,8 %), Norsko (1,2 %), Turecko a Spojené království (shodně 1,1 %), Spojené státy (0,9 %) a Brazílie (0,8 %).

K nejvýraznějšímu meziročnímu zlepšení bilance českého AZO v teritoriálním pohledu došlo v 1. pololetí roku 2023 v obchodě s Německem, (o 5,8 mld. Kč, zejména výraznějším navýšením vývozu cigaret, pšenice a přípravků k výživě zvířat), Slovenskem (o 2,4 mld. Kč), Maďarskem (o 1,1 mld. Kč) a Spojeným královstvím (o 556,2 mil. Kč). Zhoršení bilance zaznamenal obchod zejména s Polskem (o 2,6 mld. Kč, a to nárůstem dovozu pekařského zboží a vajec a poklesem vývozu pšenice), dále pak Rumunskem (o 1,3 mld. Kč), Čínou (o 1,1 mld. Kč) a Ukrajinou (o 1,0 mld. Kč).

Údaje o zahraničním obchodu za 1. pololetí 2023 zveřejnil Český statistický úřad 7. srpna 2023. Data za 1. pololetí roku 2023, ale i rok 2022 jsou předběžná.

Podrobnější data o agrárním zahraničním obchodě za 1. pololetí roku 2023 naleznete v příloze.

[1] Čína, Spojené arabské emiráty, Srbsko, USA, Libanon a Japonsko.

[2]   Řazeno dle hodnoty vývozu ve finančním vyjádření, a to na základě 4-místných, ale i podrobnějších kódů celní nomenklatury.

    Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR za první pololetí roku 2023 (DOCX, 627 KB)