"Cílem šetření je zjistit, v jaké části vertikálního řetězce od prvovýrobců přes potravinářské zpracovatele až po obchodní řetězce došlo k největšímu navyšování marží a zda někde v tomto řetězci existuje dysfunkce, kterou by mohl úřad řešit z hlediska pravidel hospodářské soutěže nebo významné tržní síly," uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Zároveň ale upozornil, že samotná vysoká cena nebo nepřiměřená marže není přestupkem proti soutěžnímu právu nebo zákonu o významné tržní síle. "Úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení, případně zneužití významné tržní síly vůči dodavateli směřující přímo k navýšení ceny. Vysoká cena nebo marže může být indicií, že k takovému přestupku dochází, ale v žádném případě není jednoznačným důkazem," doplnil úřad v tiskové zprávě.

Pokud při tomto šetření objeví známky možného protisoutěžního jednání nebo zneužití významné tržní síly, zahájí správní řízení. V něm mohou firmy dostat pokutu až do výše deseti procent z ročního obratu.

Agrární komora ČR informovala, že chce antimonopolní úřad požádat, aby prověřil případné zneužívání tržní síly německých skupin Schwarz a Rewe na českém trhu. Schwarz v ČR provozuje obchodní řetězce Lidl a Kaufland, Rewe vlastní řetězce Penny Market a Billa. Komora uvádí, že spolu s dalšími obchodními řetězci ovládají 75 procent trhu a dává jim to velkou vyjednávací sílu vůči potravinářským a zemědělských firmám. Komora již dříve upozorňovala na výrazný růst cen některých potravin v obchodech. Například kvůli vysokým cenám cukru a vajec se na obchodníky obrátil i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Prouza uvedl, že některé produkty jako například právě cukr jsou zpracování zemědělské výroby velmi jednoduché. Naopak u másla nebo sýru se na finálním produktu mnohem více podílí zpracovatelský průmysl. Celý proces od zemědělských výrobců, přes zpracovatele až po obchodníky lze podle něj sledovat například u kuřecího salámu. Výběr sledovaných produktů tedy ovlivní výsledek šetření, dodal.