Upozornění na daňové povinnosti v roce 2007 - zákonné lhůty

Vážení poplatníci a plátci daní,

dovolte, abychom Vám připomněli daňové povinnosti v roce 2007, které pro Vás vyplývají z jednotlivých daňových zákonů. Jedná se o tyto daňové povinnosti:

1. k daním z příjmů

• a) fyzických osob,
• b) právnických osob,
• c) fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,
• d) daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,

2. k dani z přidané hodnoty,  

3. ke spotřebním daním

• a) z minerálních olejů,
• b) z lihu,
• c) z piva,
• d) z vína a meziproduktů,
• e) z tabákových výrobků,

4. k dani silniční,

5. k dani z nemovitostí,

6. k dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.

Informace o tom, kdo je poplatníkem nebo plátcem některé daně, v jakých termínech se podává daňové přiznání nebo vyúčtování, dokdy je povinen každý poplatník (plátce) zaplatit daň a případně další povinnosti vážící se k jednotlivým daním, najdete v příslušných právních předpisech a také ve speciálních letácích, které jsou volně k dispozici na všech finančních a celních úřadech (dále jen "správce daně") a dále na internetových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz ) a na stránkách Ministerstva financí (www.mfcr.cz) v sekci "Daně a cla". Při plnění daňových povinností platí, není-li v příslušném daňovém zákonu stanoveno jinak, společná procesní pravidla, která byla přijata zákonem ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o správě daní a poplatků"). Úvodem upozorňujeme, že zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, došlo od roku 2004 k zásadním změnám při správě, placení i termínech splatnosti spotřebních daní. Novelou zákona č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, dochází s účinností od 1.1.2007 také k zásadním změnám v placení daně z nemovitostí.

Ve výše uvedených zákonech naleznete např. odpovědi i na následující otázky:

Který fi nanční nebo celní úřad je vaším správcem daně?
(Místní příslušnost)

Upozorňujeme na novelu zákona č. 531/1990 Sb., o územních fi nančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 1. 2007. Na základě této novely dochází ke zrušení některých fi nančních úřadů. Doporučujeme před učiněním podání sledovat Úřední desku fi nančních úřadů a webové stránky Daňové správy.

Místní příslušnost správce daně, není-li zákonem stanoveno jinak, se řídí u právnické osoby místem jejího sídla v České republice a u fyzické osoby bydlištěm v České republice, jinak místem, kde se převážně zdržuje, tj. v němž pobývá nejvíce dnů v roce. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí místo jejího trvalého pobytu. Nelze-li takto určit místní příslušnost, řídí se místem, kde má stálou provozovnu, nebo místem, v němž poplatník (plátce) vykonává na území České republiky hlavní část své činnosti, jejíž výsledky jsou předmětem zdanění, popřípadě místem, v němž se nachází na území České republiky převážná část jeho nemovitého majetku.

Nelze-li určit místní příslušnost podle výše uvedeného, je příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1.

Vzniká-li podle daňových předpisů daňová povinnost okamžikem přechodu státní hranice, řídí se místní příslušnost místem přechodu státní hranice.

U spotřebních daní vykonávají správu daní celní úřady příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle ustanovení celního zákona nebo zákona o správě daní a poplatků, je místně příslušný Celní úřad Praha 1.

U daní, kde předmětem zdanění je nemovitost, je místně příslušným správcem daně fi nanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nemovitost nachází. Tento správce daně je pak povinen sdělit výsledky vyměření a případně další potřebné údaje tomu správci daně, u kterého je dána místní příslušnost podle výše uvedeného stručného vysvětlení.

Je-li předmětem zdanění převod, přechod či nabytí majetku, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti

• a) měl zůstavitel bydliště nebo se převážnou dobu zdržoval,
• b) se nachází nemovitost, a to i v případě, nabývá-li se současně též movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch,
• c) má bydliště nebo sídlo nabyvatel movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu,
• d) má bydliště nebo sídlo dárce movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, jde-li o dar do ciziny.

Má-li plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou.

Místně příslušným správcem daně plátcovy pokladny je finanční úřad v místě plátcovy pokladny. Plátcova pokladna má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně. Majetková odpovědnost plátce za jeho pokladny tím zůstává nedotčena.

Kdy musím poprvé navštívit svého správce daně?
(Registrace)

Pokud se jedná o povinnost registrace, všichni poplatníci mají povinnost podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně, a to do 30 dnů od obdržení povolení nebo získání oprávnění k podnikatelské činnosti nebo od počátku provozování jiné samostatné výdělečné činnosti. Tato lhůta začne běžet následující den po právní účinnosti povolení nebo oprávnění nebo po dni, kdy poplatník začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, přičemž právní účinností se rozumí den, kdy je poplatník podle příslušných předpisů oprávněn začít vykonávat podnikatelskou činnost. Pokud poplatník začne vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen tuto skutečnost oznámit místně příslušnému správci daně do třiceti dnů. Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, pokud není zvláštním předpisem stanoveno jinak. Je-li daňovým subjektem osoba se sídlem nebo bydlištěm v cizině, která nemá na území České republiky stálou provozovnu ani nemovitý majetek, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do pěti dnů ode dne zahájení dani podrobené činnosti nebo činnosti směřující k získání dani podrobených příjmů.

Registrační povinnost nemá daňový subjekt, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost, nebo u něhož je předmětem zdanění jen nemovitost, nemá-li registrační povinnost kvůli jiné dani. Registrační povinnost se dále nevztahuje na poplatníky, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a příjmy, ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou.

Dojde-li ke změnám skutečností, které daňový subjekt uvedl v přihlášce k registraci, zejména zanikla-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je daňový subjekt povinen tyto změny oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly.

Pro účely daně z přidané hodnoty, daně silniční a spotřebních daní platí speciální úprava. Osoba povinná k dani (§ 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - dále jen "zákon o DPH") se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku (dále jen "osoba povinná k dani"), jejíž obrat (§ 6 odst. 2 zákona o DPH) překročil za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, je povinna podat přihlášku k registraci do 15-ti dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila tento stanovený limit. Totéž platí i pro osoby uskutečňující zdanitelná plnění na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy. Zákon o DPH dále speciálně upravuje v § 95 povinnost registrace i v dalších případech včetně stanovení lhůt, kdy je povinna osoba povinná k dani podat přihlášku k registraci.

Co dělat, když zjistíte, že jste udělal chybu ve svém daňovém přiznání?
(Daňové přiznání a jeho opravy)

V případě, že daňový subjekt zjistí chybu v podaném daňovém přiznání před uplynutím lhůty pro jeho podání, může před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání podat opravné daňové přiznání. Pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného daňového přiznání a k daňovému přiznání předchozímu se nepřihlíží.

Zjistí-li daňový subjekt, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než jeho poslední známá daňová povinnost, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné daňové přiznání. Ve stejné lhůtě je dodatečně přiznaná daň též splatná.

Poslední známou daňovou povinností je částka daně nebo daňová ztráta ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena podle § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků, nebo platebním výměrem, nebo dodatečným platebním výměrem, nebo rozhodnutím o opravném prostředku.

Jak platit daně?
(Platební styk)

Není-li zákonem stanoveno jinak, je daň splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Zálohy na daň jsou splatné v zákonných lhůtách.

K označení úhrady daně nebo zálohy na daň slouží variabilní symbol a konstantní symbol:

• a) Prostřednictvím variabilního symbolu daňový dlužník sděluje správci daně svou totožnost. Má-li daňový dlužník přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol (ať už na bankovním příkazu k úhradě nebo na poštovní poukázce) kmenovou část DIČ (tj. číslo za kódem CZ). Není-li poplatník (plátce) registrován, to znamená, že nemá přiděleno DIČ, uvede fyzická osoba do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, tj. uvede 9 nebo 10 číslic v řadě za sebou, právnická osoba v takovém případě uvede identifi kační číslo (IČ).
• b) Hradí-li daňový dlužník svou daňovou povinnost pomocí poštovní poukázky vyzvednuté u místně příslušného správce daně nebo mu tímto správcem daně zaslané, je konstantní symbol spolu s číslem účtu správce daně předtištěn. K úhradě daňové povinnosti může daňový dlužník použít Daňovou složenku, která je určena k přímé úhradě na pracovištích České pošty. Na Daňové složence vybere daňový dlužník daň, kterou chce uhradit, dále kromě vlastních identifi kačních údajů správné číslo bankovního účtu, sídlo příslušného správce daně a jeho PSČ. V této souvislosti lze doporučit podrobně se seznámit s pokyny uveřejněnými na webových stránkách Daňové správy.

Jaké důsledky má nesplnění některých povinností daňovým subjektem?
(Sankce)

Nepodá-li daňový subjekt daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání včas, může správce zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 % (§ 68 zákona o správě daní a poplatků).

Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání ani na výzvu správce daně, je správce daně oprávněn předpokládat, že daňový subjekt vykázal v daňovém přiznání daň ve výši nula, popřípadě vyměřit daň podle pomůcek.

Upozorňujeme, že nezaplatí-li daňový dlužník daň nebo zálohy na daň včas, je povinen platit z dlužné částky úrok z prodlení podle § 63 zákona o správě daní a poplatků. Podrobnější informace o daňových přiznáních a placení daní včetně příslušných daňových tiskopisů a čísel bankovních účtů pro jednotlivé daně si může poplatník (plátce) vyžádat u správce daně. Nesplní-li osoba povinná k dani z přidané hodnoty povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 zákona o DPH, je povinna uhradit správci daně částku ve výši až 10 % z celkových příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění jako náhradu za zdanitelná plnění, která uskutečnila bez daně.

ZÁKONNÉ LHŮTY PLNĚNÍ DAŇOVÝCH POVINNOSTÍ V ROCE 2007

Plátci spotřebních daní, kterým podle zákona č.353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o spotřebních daních"), vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.

Podle specifických ustanovení zákona o spotřebních daních mohou předkládat daňová přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně také právnické a fyzické osoby, mající postavení daňových poplatníků, které nakoupily nebo samy vyrobily a prokazatelně použily minerální oleje pro výrobu tepla (dále jen "topné oleje") a vybrané minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa (dále jen "zelená nafta") a které nakoupily nebo samy vyrobily ostatní (technické) benziny a prokazatelně tyto benziny použily jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí.

Spotřební daň (mimo spotřební daně z lihu) je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období a spotřební daň z lihu je splatná do 55. dne po skončení zdaňovacího období, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.

Pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a pro vojenské orgány ozbrojených sil působících na území ČR na základě mezinárodní smlouvy platí pro plnění daňových povinností, případně odvodů a vrácení daně speciální úprava v jednotlivých daňových zákonech.

S ohledem na změny v oblasti DPH po vstupu do EU bychom rádi připomněli povinnost podat Souhrnné hlášení, pokud plátce daně v předchozím kalendářním čtvrtletí uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu EU.

Vrácení daně z přidané hodnoty v rámci zahraniční pomoci, vrácení daně osobám registrovaným k dani v jiných členských státech nebo vrácení daně zahraničním osobám povinným k dani, které v tuzemsku neuskutečňují ekonomickou činnost, vrácení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží a vrácení daně osobám se zdravotním postižením je upraveno v příslušných ustanoveních dílu 11 zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Rovněž upozorňujeme poplatníky daně z příjmů právnických osob, že dále uvedené lhůty pro podání daňového přiznání a splatnosti daně a záloh na daň (přesáhla-li poslední známá daňová povinnost 30.000,-Kč) se týkají pouze zdaňovacího období kalendářního roku podle ust. § 17a písm. a) zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Poplatníci, jejichž zdaňovací období je rozdílné od kalendářního roku, si odvodí konkrétní termíny splatnosti záloh a podání daňového přiznání sami podle zásad stanovených zákonem o daních z příjmů. Pro daň z příjmů vybíranou srážkou podle zvláštní sazby zpravidla platí povinnost plátce odvést sraženou daň do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy ji byl povinen srazit. Úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být sraženy jako zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků odvede plátce daně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž mu povinnost srazit zálohy vznikla. Dovolte, abychom Vás upozornili na možnost schválení navrhovaných novel daňových zákonů v průběhu roku 2006, kde může dojít k věcným a časovým změnám v daňových povinnostech.

Doporučujeme věnovat pozornost možnosti elektronicky podávat daňová přiznání k vybraným daním a vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnost a z funkčních požitků (i jeho přílohy), včetně dalších elektronických podání. Odkaz na aplikaci elektronické podání včetně souvisejících informací je  umístěn na stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz ) v sekci "Daně elektronicky" a na stránkách Ministerstva financí (www.mfcr.cz) v sekci "Daně a cla/Elektronické podání".

Daňový kalendář pro rok 2006