V roce 2016 došlo v českém agrárním zahraničním obchodě (AZO) ke zřetelnému zpomalení tempa růstu jak vývozu, tak dovozu (s tím, že mírně odlišně se vyvíjel obchod s EU 28 a s třetími zeměmi). Hodnota českého agrárního exportu meziročně stagnovala (přírůstek pouhých 0,3 %, tj. 611,8 mil. Kč) a v případě dovozu mírně vzrostla o 1,8 % (o 3,9 mld. Kč).^[2] Záporná bilance AZO se tak prohloubila o 3,3 mld. Kč na 22,6 mld. Kč (což je však stále nižší hodnota než v průměru předchozích pěti let) a stupeň krytí dovozu vývozem se snížil o 1,4 p. b. na stále ještě nadprůměrných 89,9 %.

Zatímco záporná bilance agrárního obchodu s EU 28, který tvoří převážnou část^[3] celkového českého AZO, se v roce 2016 meziročně, po dvou letech zlepšování, zhoršila (o 4,1 mld. Kč na 6,8 mld. Kč), bilanční schodek AZO s třetími zeměmi, se po dvou letech prohlubování, zlepšil (o 1,3 mld. Kč na 14,4 mld. Kč). Vývoj bilance českého AZO od roku 2011 podle čtvrtletí ukazuje graf 1. Z něj je patrné, že schodek bilance s původními členy EU (EU 15) vykázal ve všech čtvrtletích roku 2016 meziročně horší hodnoty nežli v roce 2015, zatímco aktivní bilance obchodu s novými členy (EU 13) zaznamenala nevyrovnaný vývoj. Bilance AZO s třetími zeměmi byla v roce 2016 příznivější nežli v roce 2015 ve všech čtvrtletích a během roku se vyvíjela podobně.

Hlavními exportovanými položkami^[4] z ČR byly v roce 2016 cigarety (již s 10% podílem), pšenice (6,0 %), řepkový olej^[5] (5,6 %), pekařské zboží (5,0 %), přípravky používané k výživě zvířat (4,7 %), čokoláda a ostatní kakaové přípravky (4,4 %), potravinové přípravky^[6], káva, nezahuštěné mléko a smetana (surové mléko^[7] z toho tvořilo více než dvě třetiny), pivo, živý skot, limonády, cukrovinky (bez kakaa), sýry a tvaroh, cukr, semena řepky, slad, masné přípravky a konzervy, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), uzenky a salámy, řepkové pokrutiny, živá drůbež, zahuštěné mléko a smetana a ječmen. Další komodity zaujímaly v českém agrárním vývozu již méně než 1% podíl.

Nejvíce importovaným zbožím do ČR byly v roce 2016 vepřové maso (6,5 %), čokoláda a ostatní kakaové přípravky (4,8 %), káva (4,0 %), pekařské zboží (4,0 %), sýry a tvaroh, cigarety, potravinové přípravky, přípravky používané k výživě zvířat, maso a droby drůbeže, řepkový olej, víno, limonády, lihoviny, banány, hovězí maso, sójové pokrutiny, citrusové plody, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka, rajčata, konzervované ovoce a ořechy, cukrovinky (bez kakaa), ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) a omáčky, ochucovadla a hořčice.

V komoditním pohledu se meziročně v roce 2016 snížila především hodnota netto-vývozu řepkových semen (o 2,5 mld. Kč) a nezahuštěného mléka a smetany (o 1,3 mld. Kč), a to v obou případech hlavně do Německa. Vývoz mléka byl v roce 2016 poznamenán meziročně výrazně nižšími cenami, nicméně ve 4. čtvrtletí cena mléka, a prakticky všech hlavních vývozních mlékárenských výrobků s výjimkou kysaných, již rostla. Dále stojí za povšimnutí nárůst hodnoty pasivní bilance obecně u ovoce a masa (třebaže např. u drůbežího se její hodnota snížila). Naproti tomu ke zlepšení bilance došlo v obchodě s pekařským zbožím (změna dlouhodobě pasivní bilance na aktivní vlivem vyššího vývozu sušenek), cigaretami (nárůst aktiva o 1,3 mld. Kč) a dále s přípravky používanými k výživě zvířat (nárůst aktiva zejména v důsledku vyššího exportu výživy pro psy a kočky) a tabákem (pokles pasiva).

Agrární zboží exportovala ČR v roce 2016, stejně jako v předchozích letech, především na Slovensko (22,6 %), do Německa (18,3 %) a Polska (12,0 %), dále do Itálie (8,7 %), Rakouska (5,8 %) a Maďarska (4,8 %). V rámci třetích zemí zůstaly hlavními destinacemi Rusko (1,3 %), Turecko (0,7 %), Irák (0,6 %) a Švýcarsko (0,6 %), přičemž jejich podíl na hodnotě vývozu se s výjimkou Iráku meziročně nepatrně navýšil.

Agrární import do ČR směřoval tradičně zejména z Německa (20,8 %) a Polska (18,9 %), dále nově na třetím místě z Nizozemska (7,2 %) a na čtvrtém ze Slovenska (6,5 %), z Itálie (5,8 %) a ze Španělska (5,3 %). Z mimounijních zemí jsou hlavními dodavateli Čína (1,3 %), Brazílie (1,1 %), Turecko (1,1 %) a Spojené státy (1,0 %) s tím, že meziročně z nich v roce 2016 s výjimkou Číny hodnota dovozu poklesla.

K nejvýraznějšímu meziročnímu zhoršení bilance v teritoriálním pohledu došlo v roce 2016 v obchodě s Německem, kde schodek vzrostl o 4,1 mld. Kč (po roce se tak tato země vrátila na třetí místo v pořadí netto-dodavatelů za Polsko a Nizozemsko). Dále došlo ke změně bilančního aktiva na pasivum v obchodě s Francií (změna o 2,8 mld. Kč) a k poklesu aktiva v obchodě se Slovenskem (o 1,2 mld. Kč) a Rumunskem (o 1,1 mld. Kč). Naopak navýšení zaznamenala kladná bilance obchodu s Itálií (o 3,3 mld. Kč), Maďarskem (o 1,2 mld. Kč) a Bulharskem (o 1,2 mld. Kč) a ke zlepšení došlo také v obchodě s Polskem a Brazílií (v jejich případě se snížila záporná bilance o 1,9 mld. Kč a o 1,5 mld. Kč). Výše uvedené bilanční změny byly často určeny jen jednou komoditou (např. v případě Francie, Rumunska a Itálie cigaretami), přičemž to platí zejména pro obchodní výměnu se zeměmi, jejíž sortiment je užší (netýká se to např. Maďarska, kde se bilance meziročně změnila v důsledku vývoje u celé řady komodit).

Graf 1 – Vývoj bilance AZO ČR v roce 2011 až 2016 podle čtvrtletí (mld. Kč)
AZo 2016


Pozn.: EU 15 – původní členové EU, EU 13 – noví členové EU (od 2004), TZ - třetí (mimounijní) země.

Zdroj: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, únor 2017, výpočet ÚZEI

Údaje o zahraničním obchodu za celý rok 2016 zveřejnil Český statistický úřad 7. února 2017 a jedná se o data předběžná. Údaje za předchozí roky jsou definitivní.

Podrobnější data o agrárním zahraničním obchodě za rok2016 naleznete v příloze.

[1] Vymezené kapitolami 1 až 24 celního sazebníku.

[2] Bez zahrnutí tabáku a tabákových výrobků se hodnota českého agrárního vývozu dokonce nepatrně snížila (o 1,2 %), zatímco v případě dovozu se navýšila (o 1,0 %).

[3] Podíl na straně vývozu dosahuje 92 % a na straně dovozu činí 85 % (uvažujeme-li dovoz dle zemí původu, nikoliv odeslání), přičemž v posledních letech se téměř neměnil.

[4] Řazeno dle hodnoty vývozu ve finančním vyjádření, a to na základě 4-místných, ale i podrobnějších kódů celní nomenklatury.

[5] Řepkový olej vymezený kódy HS 1514 11 a 19, tj. s nízkým obsahem kyseliny erukové.

[6] Potravinové přípravky jiné, v celním sazebníku pod kódem HS 2106.

[7] Surové mléko vymezeno přibližně položkou KN 0401 20 99 „mléko s obsahem tuku převyšující 3 % a nepřevyšující 6 % v balení nad 2 litry“.


    Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 2016 (DOC)

zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR »