Tuzemské stravné v roce 2017

Pro stanovení sazeb stravného je určující vývoj indexů cen jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování ve srovnání se statistickými údaji, které byly vzaty jako základ pro zákonem stanovené hodnoty. Vývoj cen jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování zaznamenal oproti předchozímu období pokles. Z toho důvodu dochází k mírnému snížení sazeb stravného v jednotlivých časových pásmech. Čtěte také: Změny v zahraničních cestovních náhradách pro rok 2017

Sazby stravného pro tuzemské pracovní cesty se uvádí v § 163 odst. 1 a v § 176 odst. 1 zákoníku práce. Jsou zde uvedeny dvakrát. Paragraf 163 totiž platí pro zaměstnance v podnikatelské sféře a paragraf 176 pro zaměstnance ve státní správě. Rozdíl je rovněž v tom, že zákoník práce první skupině určuje minimální hodnotu stravného za každý kalendářní den. Zaměstnavatel ve státní správě si naopak každoročně stanoví vnitřním předpisem výši stravného v rozpětí daném zákoníkem práce. Může vyplatit minimální hodnotu stravného, ale pokud má v rozpočtu dostatek finančních prostředků, i maximální hodnotu stravného.

Zaměstnavatel v podnikatelské sféře může rovněž na stravném vyplatit více, než činí stanovené minimum. Ovšem stravné vyplacené nad rámec maximálních náhrad uvedených v zákoníku práce pro státní správu bude součástí zdanitelné mzdy zaměstnance, a to včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

Následující tabulka ukazuje výši stravného, které zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za každý pracovní den cesty v závislosti na její délce.

Stravné se v souladu s § 189 zákoníku práce zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru. To je důležité zejména při krácení stravného, jestliže je zaměstnanci na pracovní cestě poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec sám nepřispívá. V takovém případě zaměstnanci přísluší krácené stravné podle paragrafu 163 odst. 2. Konečná částka, která bude zaměstnanci vyplacena při vyúčtování pracovní cesty, se ovšem vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

V oblasti krácení stravného k žádným změnám nedochází. Jestliže bylo zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší mu stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:

• 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
• 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Sazba základní náhrady za používání vozidel v roce 2017

Pro stanovení, resp. změnu sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, jsou určující výchozí hodnoty stanovené zákoníkem práce a vývoj indexů cen položek spojených s pořízením a provozem motorových vozidel. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje sazbu základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce

• u jednostopých vozidel a tříkolek nejméně 1,10 Kč, 
• u osobních silničních motorových vozidel nejméně 3,90 Kč.

Vývoj cen položek spojených s pořízením a provozem motorových vozidel proti předchozímu roku zaznamenal pouze velmi mírný vzestup, v jehož důsledku se mění sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel. Zvyšuje se o deset haléřů.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy stanovená vyhláškou je pro zaměstnavatele ze státní správy závazná, bez možnosti ji před vysláním zaměstnance na pracovní cestu sjednat nebo určit ve vyšší částce, jako je tomu u zaměstnavatele provozujícího podnikatelskou činnost. Sazba základní náhrady a průměrné ceny pohonných hmot se při výpočtu cestovních náhrad podle § 189 zákoníku práce zaokrouhlují na desetihaléře směrem nahoru. Čtěte také: Náhrada mzdy 2017. Po delší době výraznější zvýšení

Průměrné ceny pohonných hmot pro rok 2017

V souladu s ustanovením § 158 zákoníku práce prokazuje zaměstnanec cenu pohonné hmoty dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Pokud má zaměstnanec více dokladů na nákup pohonných hmot souvisejících s pracovní cestou, vypočítá se cena aritmetickým průměrem. Je ale možné využít i jiný způsob prokazování cen pohonných hmot, a to s použitím jejich průměrných cen stanovených vyhláškou. Platí jak pro pracovní cesty zaměstnanců, tak pro osoby samostatně výdělečně činné.