Schodek bilance českého agrárního obchodu s EU 28 se na rozdíl od 1. pololetí roku 2015 ve stejném období roku 2016 meziročně skokově navýšil (na 2,7 mld. Kč), zatímco s třetími zeměmi se bilanční pasivum mírně snížilo (na 7,4 mld. Kč). V samotném 2. čtvrtletí 2016 však došlo mezičtvrtletně (tj. vzhledem k 1. čtvrtletí) ke zřetelnému zlepšení agrárně obchodní bilance s Unií i mimo ni, viz graf 1. Jak v případě obchodu s EU 28, tak s třetími zeměmi dosahovala hodnota bilance ve 2. čtvrtletí roku 2016 řádově podobné úrovně jako ve 2. čtvrtletí roku 2015. V rámci agrárního obchodu s Unií došlo ve 2. čtvrtletí roku 2016 k nezvyklému mezičtvrtletnímu poklesu hodnoty na straně dovozu z ní, zatímco na straně vývozu došlo, stejně jako v předchozím roce, k nárůstu hodnoty.

V celkovém českém vývozu zaujímalo v 1. pololetí roku 2016 agrární zboží 5,0 % a v celkovém českém dovozu tvořilo 6,5 %, viz tab. 1. Podíl agrárního zboží na obratu celkového zahraničního obchodu ČR za posledních šest sledovaných let vzrostl, a to o 0,9 p. b. na 6,6 % na jednotném trhu Unie a o 0,5 p. b. na 2,8 % mimo něj. Meziroční nárůst podílu v 1. pololetí roku 2016 se však týkal pouze strany dovozu.

Hlavními exportovanými položkami z ČR byly v první polovině roku 2016 cigarety, pšenice, řepkový olej[1], pekařské zboží, káva, přípravky používané k výživě zvířat, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, potravinové přípravky[2], nezahuštěné mléko a smetana (surové mléko[3] z toho tvořilo dvě třetiny), pivo, cukrovinky (bez kakaa), limonády, živý skot, sýry a tvaroh, slad, masné přípravky a konzervy, cukr, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), semena řepky, uzenky a salámy, ječmen, řepkové pokrutiny, zahuštěné mléko a smetana a živá drůbež.

Nejvíce importovaným zbožím do ČR byly v první polovině roku 2016 vepřové maso, káva, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, pekařské zboží, cigarety, sýry a tvaroh, potravinové přípravky, přípravky používané k výživě zvířat, řepkový olej, maso a droby drůbeže, limonády, banány, víno, citrusové plody, sójové pokrutiny, hovězí maso, lihoviny, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka, rajčata, cukrovinky (bez kakaa), konzervované ovoce a ořechy, ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené), venkovní a pokojové rostliny, papriky, omáčky, ochucovadla a hořčice a kukuřice.

V komoditním pohledu byla v meziročním porovnání bilance českého AZO v 1. pololetí roku 2016 negativně ovlivněna zejména poklesem aktiva v obchodě s řepkovými semeny (o 2,4 mld. Kč), jež byl zapříčiněn v převážné míře nižší hodnotou vývozu do Německa, dále (v řádově již nižších hodnotách) v obchodě s nezahuštěným mlékem a smetanou, s pšenicí[4] (rovněž v obou případech vlivem nižší hodnoty vývozu do Německa) a cukrem (v důsledku poklesu exportu do řady zemí v čele s Rakouskem a Slovenskem, ale i v roce 2016 nulovým vývozem do Egypta). Mimo to se prohloubil schodek bilance v obchodě s bramborami (vyšší hodnota dovozu z Německa, ale i Francie) a kukuřicí (patrný byl především pokles hodnoty vývozu do Německa a Rakouska[5]). Naproti tomu výrazný meziroční přírůstek hodnoty bilančního aktiva zaznamenal v první polovině roku 2016 obchod s cigaretami (o 2,0 mld. Kč). Dále stojí za povšimnutí změna aktivní bilance zpátky na zápornou u potravinových přípravků a naopak poprvé byla kladná bilance u skupiny pekařských výrobků (zejména zásluhou vyšších vývozů sušenek). Netto-dovoz hlavní české importní položky – vepřového masa – se v hodnotě meziročně snížil o 10 %, v množstevním vyjádření však stagnoval.

U řady komodit došlo v 1. pololetí roku 2016 k meziročnímu nárůstu průměrných jednotkových cen, u některých však v důsledku vysoké nabídky na trhu vývozní a dovozní ceny výrazně poklesly. Týkalo se to zejména mléka, mlékárenských výrobků, masa a některých obilovin (s výjimkou kukuřice).  

Dominantním teritoriem, kam ČR vyváží a odkud dováží agrární zboží, je jednotný trh Evropské unie. V první polovině roku 2016 činil podíl EU 28 na straně exportu 91,8 % a na straně importu 85,3 %[6], což jsou hodnoty nevybočující z rámce předchozích let.

V členění na jednotlivé země český agrární vývoz směřoval v první čtvrtině roku 2016 především na Slovensko (23,0 %), do Německa (17,1 %) a Polska (12,5 %), dále do Itálie (9,4 %), Rakouska (5,4 %), Maďarska (4,6 %) a Spojeného království (3,6 %). Z třetích zemí bylo nejdůležitějším partnerem nadále Rusko (1,3 %) a svou pozici posílilo Turecko (0,8 %).

Český agrární dovoz pocházel ve sledovaném pololetí zejména z Německa (20,2 %) a Polska (19,5 %), dále z Nizozemska (7,6 %), Slovenska (6,2 %), Španělska (5,8 %), Itálie (5,5 %), Rakouska (3,5 %), Maďarska (3,4 %), Francie (3,2 %). V rámci třetích zemí byly nejdůležitějšími dodavateli Čína (1,2 %), Brazílie (1,2 %), Turecko (1,1 %) a Spojené státy (0,9 %).

K meziročnímu zhoršení bilance v teritoriálním pohledu došlo v 1. pololetí roku 2016 zejména v českém agrárním obchodu s Německem (o 2,8 mld. Kč) a Polskem (o 1,8 mld. Kč)[7], z nichž došlo k nárůstu netto-dovozu, s Francií (v jejímž případě se vyrovnaná bilance[8] posunula do záporných čísel o 1,4 mld. Kč), a dále s Rumunskem a Rakouskem (do nichž došlo k poklesu netto-vývozu).

Naopak zlepšení vykázal ve stejné době obchod s Itálií (o 2,1 mld. Kč), Slovenskem (o 1,4 mld. Kč), dále Brazílií, Spojeným královstvím a Bulharskem. S výjimkou Brazílie, u níž se snížil netto-dovoz,  došlo v případě těchto zemí ke zvýšení netto-vývozu.

Graf 1 – Vývoj bilance AZO ČR v roce 2011 až 1. pololetí 2016 podle čtvrtletí (mld. Kč)

Pozn.: EU 15 – původní členové EU, EU 13 – noví členové EU (od 2004), TZ - třetí (mimounijní) země. Zdroj: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, srpen 2016, výpočet ÚZEI

 

Údaje o zahraničním obchodu za červen 2016 zveřejnil Český statistický úřad 8. srpna 2016. Data za 1. pololetí 2016 a za rok 2015 jsou předběžná, údaje za předchozí roky jsou již definitivní.

Podrobnější data o agrárním zahraničním obchodě za leden až červen 2016 naleznete v příloze.

[1] Řepkový olej vymezený kódy HS 1514 11 a 19, tj. s nízkým obsahem kyseliny erukové.

[2] Potravinové přípravky jiné, vymezené dle celního sazebníku číslem HS 2106.

[3] Surové mléko vymezeno přibližně položkou KN 0401 20 99 „mléko s obsahem tuku převyšující 3 % a nepřevyšující 6 % v balení nad 2 litry“.

[4] Zatímco hodnota vývozu ve finančním vyjádření u pšenice, ale i např. ječmene, sladu, zahuštěného mléka a smetany a sýrů a tvarohu byla v první polovině roku 2016 meziročně nižší, vyvážené množství se zvýšilo. Na straně dovozu byl obdobný vývoj patrný u masa a drobů drůbeže, popř. sýrů a tvarohu, u nichž importované množství meziročně stagnovalo.

[5] Při současném nárůstu dovozu z Maďarska a Polska, který nebyl vykompenzován nižším importem ze Slovenska.

[6] Dovoz je sledován podle země původu, nikoliv odeslání.

[7] K čemuž přispěla výrazně vyšší hodnota netto-dovozu kávy (způsobená především výraznějším poklesem hodnoty vývozu nežli dovozu) a poprvé záporná hodnota bilancí obchodu s řepkovými semeny a cukrovinkami.

[8] Vlivem poklesu dříve vysokých vývozů cigaret a dalších tabákových výrobků.
Přílohy

    AZO_IIQ2016 (DOC)

zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR »